Černý čtvrtek: Koronavirus srazil burzy po celém světě

Akcie zažily kvůli obavám z následků epidemie jeden z největších pádů v historii. Centrální banky zasahují, ale investory zatím nepřesvědčily, že to bude stačit.

Celoevropský akciový index STOXX 600 se ve čtvrtek snížil o víc než 11 procent, byl to nejprudší pokles v jeho historii. Balík cenných papírů, ve kterém jsou zastoupeny velké, střední i malé firmy ze 17 evropských zemí, se tak dostal na nejnižší úroveň od svého vzniku na konci 90. let.

Pád urychlilo oznámení Evropské centrální banky, která se zatím na rozdíl od americké Fed či britské Bank of England neodhodlala ke snížení úrokových sazeb. Oznámila sice balíček jiných opatření, ale investoři čekali víc.

Téměř stejnou křivku opsal ve Frankfurtu na Mohanem německý akciový index DAX. Seanci ukončil snížením o 12,24 procenta, což představuje nejhorší denní propad od roku 1989.

Podobně vypadal sešup na londýnské burze. Index stovky největších firem FTSE 100 klesl o 10,87 procenta. Znamená to nejvyšší denní propad od černého pondělí 19. října 1987, kdy se akciové trhy zhroutily.

Lepší to nebylo ani na burzách v Paříži (-12,28 procenta), Miláně (-16,92 procenta) či v Madridu (-14,06 procenta).

Kofola na historickém minimu

Pražská burza zaznamenala nejvýraznější propad od hospodářské krize v roce 2008. Index PX se propadl o 7,84 procenta, to je šestý největší jednodenní snížení v historii. Pokles dostal index PX na nejnižší hodnotu od července roku 2016.

Akcie energetické firmy ČEZ a výrobce nápojů Kofola dokonce zlevnily o více než desetinu. Kofola se tak dostala na nejnižší hodnotu od svého uvedení na burzu v roce 2015.

Akcie ČEZu stála 373 korun, což je její nejnižší cena za poslední čtyři roky. Jako jedny z mála posílily cenné papíry mediální skupiny CME. Připsaly si 1,02 procenta.

Nejdražší projev všech dob

Pátý největší pokles hodnoty zaznamenaný za jeden den hlásí také americké akcie. Wall Street nezažil podobný propad od „černého pondělí“ v roce 1987, další tři místa v historickém žebříčku zaujímají tři dny z podzimu 1929, kdy začala velká hospodářská krize.

Velký výprodej akcií akceleroval po středečním projevu prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém oznámil přerušení leteckého spojení s Evropou na 30 dnů.

Proslov měl veřejnost a investory uklidnit, účinek byl však právě opačný: „Byl to nejdražší projev všech dob,“ řekl deníku Financial Times finanční analytik Luca Paolini. „Investoři hlasují nohama (ve velkém se zbavují svých akcií - pozn. red), a já se jim vůbec nedivím.“

Letecká společnost United Airlines ztratily čtvrtinu své tržní hodnoty, vlastník British Airways IAG 11 procent, provozovatel výletních lodí Carnival sletěl o třetinu. Ušetřeny nezůstaly ani obří banky: Morgan Stanley, Citigroup a Wells Fargo se snížila tržní kapitalizace o 15 procent.

Dramatický vývoj nezastavila ani rychlá reakce centrální banky, která přislíbila napumpovat do ekonomiky několik bilionů dolarů prostřednictvím krátkodobých půjček.

Akcie, které posílily

Není jich mnoho, ale některé akcie byly až do poloviny týdne vůči obavám z koronaviru imunní: výrobci konzervovaných potravin, dezinfekcí, poskytovatelé online zábavy či některé maloobchodní společnosti.

Například akcie Campbell Soup Company, výrobce slavné polévky v plechovce a dalších trvanlivých potravin, zažívá nejlepší období za dvě desetiletí. Posiloval také Netflix, který nabízí filmy a seriály na internetu, výrobce dezinfekčních ubrousků Clorox, nebo provozovatel největší americké sítě supermarketů Kroger. Čtvrteční propad se však nevyhnul ani jim.

„Všechno se sebou souvisí a vše souvisí s koronavirem. Akcie reflektují paniku v supermarketech, kde lidé zkupují vše, co se dá,“ řekl ve Financial Times analytik Jim Paulsen.

Roste „index paniky“

Index volatility VIX, známý také jako „měřič strachu“ nebo „index paniky“ se dostal na nejvyšší úroveň od srpna 2015. Opce v něm zahrnuté odrážejí očekávané kolísání trhů v příštích třiceti dnech.

V dobách nejistoty se investoři přiklánějí ke zlatu, které je bráno jako „bezpečný přístav“. „Zlato je částí investorů stále považováno za aktivum, které je imunní vůči krizím a zachovává si hodnotu, i když se svět řítí do zkázy,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ekonom společnosti Partners Martin Mašát.

A ceny zlata skutečně na začátku druhého březnového týdne vystoupaly na sedmileté maximum. V jeho druhé části se však investoři začali zbavovat i zlata a jeho cena poklesla.

Julie Vinklová, Petr Kočí a ČTK

Související témata: akcie, burzy, koronavirus, Datová žurnalistika