Češi bankrotují třikrát víc než loni

Od ledna do konce září bylo letos v Česku vyhlášeno 1602 osobních bankrotů. Je to zhruba třikrát víc než za stejné období loňského roku, kdy jich bylo vyhlášeno 496. Jen za září je zaznamenáno 287 osobních bankrotů, což je nejvíc od zahájení činnosti insolvenčního rejstříku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

podnikání, byrokracie - ilustrační foto | Foto: Alena Palečková

Podle právničky Poradny při finanční tísni Aleny Doubkové je nárůst osobních bankrotů způsobený vlivem přetrvávající finanční krize a také tím, že lidé více vědí o institutu osobního bankrotu i o jeho výhodách.

"Z činnosti naši poradny můžeme krásně zdokumentovat, že insolvenční řízení a osobní bankrot se dostává do širšího povědomí lidí, kteří si uvědomují, že v rámci osobního bankrotu mohou řešit doposud neřešitelné finanční situace," uvedla pro Rádio Česko Doubková.

Na druhou stranu se podle ní do situace, kdy musí řešit nějaké ekonomické problémy, dostávají lidé působením krize. "Kdy stačí snížení příjmů jednoho z členů rodiny. Pokud byl rodinný rozpočet napjatý, pak se klient dostává do situace, kdy nemůže plnit své finanční závazky tak, jak by měl."

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi bankrotují třikrát víc než loni. Nejen o důvodech nárůstu osobních bankrotů hovořila na Rádiu Česko právnička Poradny při finanční tísni Alena Doubková.

Podle právničky oběma skupinám umožní osobní bankrot vypořádat se s problémy, které jim vznikly - s neschopností dostát svým závazkům. Buď prodejem majetku nebo splátkovým kalendářem rozloženým na dobu pěti let, který ale vychází z výše jejich příjmů.

"Umožňuje jim to splatit část závazků. A pokud klienti dodrží podmínky, které jim stanoví soud a zákon, tak po uplynutí lhůty a po skončení insolvenčního řízení se v podstatě zbytek závazků stává proti nim nevymahatelný," vysvětlila Doubková.

S novelou insolvenčního zákona, která je účinná od července letošního roku, zaznamenala Poradna při finanční tísni změnu ve skladbě klientů.

Původně o osobní bankrot žádali klienti s nižšími příjmy, kteří měli klasické spotřebitelské závazky a nemohli jim dostát. Nyní se o něj snaží žádat i lidé, kteří mají třeba hypotéky nebo jiné úvěry zajištěné takzvaným zástavním právem, u kterých byl věřitel doposud uspokojován pouze z prodeje tohoto majetku.

"To nadále zůstává, ale nyní je tady i možnost, že se věřitel v průběhu insolvenčního řízení rozhodne, zda zastavěný majetek chce či nechce prodat nebo to bude s dlužníkem řešit i jinak," uvedla Alena Doubková.

Tomáš Pavlíček, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme