Češi by měli na důchod šetřit vyšší částky, říkají experti
Více než polovina Čechů si spoří na důchod. Jenže málo, a udržení životní úrovně v důchodu si tím nezajistí. Většina z nich si stále myslí, že v důchodu by se o ně měl postarat stát.
V současné době si Češi pořizují zejména penzijní připojištění a také životní pojištění.
„Kombinace je naprosto ideální, protože životní pojištění navíc přináší zabezpečení v případě nějakého úrazu. Čím víc bohatší Češi jsou, tím jsou schopnější peníze diverzifikovat. Dávají je do nemovitostí, drahých kovů či umění,“ upřesnil člen představenstva ČSOB a ředitel a vrchní ředitel distribuce Petr Hutla.
Ředitel penzijního fondu Progres Petr Beneš dodal, že jednoznačným faktorem je vysoká státní motivace ve formě přímého příspěvku i daňové optimalizace. Pro klienta je podle něj důležitá i důvěryhodnost penzijních fondů a jejich bezproblémové patnáctileté fungování.
Přestože si 52 procent lidí snaží přilepšit na stáří, stále spoléhají i na to, že se o ně postará stát.
Stát je v podpoře spoření štědrý
„Pořád je tu mentalita taková, že jde o zodpovědnost státu. Jinde okolo už si začali zvykat, že i toto je věc, na kterou si člověk musí myslet sám a připravit se na relativně dlouhou dobu, kdy žijeme v důchodu. Žádný stát už nemůže nést takhle těžké břemeno,“ vysvětlil hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček.
Češi si sice spoří, ale podle Petra Hutly nedostatečné částky, což se projeví na sumě, která jim k důchodu přibude.
„Víc než padesát procent si šetří do tisíce korun měsíčně, což ve výsledku nepřináší očekávanou částku k důchodu. Od státu dostanou v průměru 10 065 korun a respondenti si představují podle průměrných očekávání 17 tisíc korun. Pětatřicetiletý mladý muž by podle nás měl spořit měsíčně přes 2000 korun, aby se ve finále dostal na tuto částku,“ uvedl Hutla.
Lidé v České republice spoří malé částky, i když jim v tom stát pomáhá, což potvrzuje i Tomáš Sedláček. Podle něj je český systém relativně štědrý:
„Příspěvků je tu relativně hodně a ve srovnání s ostatními státy jsou štědré. Ale příspěvky jsou zase dobrovolné, v jiných zemích je často jeden pilíř a lidi jsou povinni si spořit na svůj vlastní důchod. U nás je to ponecháno na libovůli.“
Češi mají také problém s tím, že začínají spořit pozdě. „Zjistili jsme, že na správnou úroveň se Češi dostávají až po padesátém roce života. Rozumná hranice ale podle mě začíná někde na rozhraní 25 až 30 let. Ideální by bylo 18 let, ale toho mladí lidé asi nejsou schopni. Tam bych apeloval na rodiče,“ dodal Hutla.
