Češi chodí do hypermarketů nakupovat už 20 let. Jak se za tu dobu změnily?

Hypermarkety jsou součástí českého nákupního prostředí už dvacet let. Tím úplně prvním byl Globus v Brně-Ivanovicích. Otevřel 4. listopadu 1996.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

supermarket, zelenina, ovoce, nakupování | Foto: Fotobanka Pixabay

Zákazníci tehdy byli zvědaví na nový typ prodejny. V den otevření zkolabovala doprava na severním okraji města. Dnes je jenom v Brně podobných hypermarketů několik. V celé republice jsou jich přes tři stovky. Síť hypermarketů v Česku patří k nejhustším v celé Evropě.

Hypermarket v Brně-Ivanovicích loni prošel velkou rekonstrukcí. Za uplynulých dvacet let se rozrostl co do plochy i množství nabízeného sortimentu a služeb, popisuje jeho ředitelka Marcela Bauerová.

Bez obalu a na váhu. Vrací se staré způsoby nakupování do lahví a pytlíků

Číst článek

„Prodejní plocha narostla zhruba o dva tisíce metrů. Aktuálně má hypermarket rozlohu zhruba 11 tisíc metrů čtverečních.“ popsala rozšiřování ředitelka brněnského Globusu Marcela Bauerová.

Zákazník jako prodavač

Spoustu činností, které kdysi dělali prodavači dnes mohou dělat i zákazníci. Od vážení ovoce a zeleniny přes markování na samoobslužných pokladnách až po skenování čárových kódů přímo při nakládání zboží do košíku.

„Cílem je umožnit zákazníkovi co nejrychlejší odbavení, aby neztrácel při nakupování čas,“ vysvětlila Bauerová.

Češi umí dobře vyhledávat a rádi nakupují online, říká šéfka české pobočky Googlu

Číst článek

Ne všem zákazníkům však tyto změny vyhovují.

„Kdybych potřeboval koupit nějakou věc a hledal ji v obchodě, tak není, kdo by mi poradil. Teď je to v obchodech velmi neosobní a ten kontakt chybí,“ vysvětloval zákazník pan Brychta.

„Sortiment a další věci jsou v pořádku, ale nám jako zákazníkům vyhovuje menší prodejna,“ dodala jeho manželka.

Nevýhody nákupních center

„V období mezi roky 2003 a 2013 zmizelo v Brně 850 malých obchodů právě v důsledku expandování nákupních center,“ připomněla jedno z negativ hypermarketů Hana Chalupská z iniciativy Nesehnutí.

„Nákupní centra v Brně jsou koncentrována na severu a na jihu, nejsou rovnoměrně rozmístěná po celém městě, tím pádem jsou zatěžovány komunikace, které mají sloužit k něčemu jinému. Například dálnice D2, která má primárně sloužit pro mezistátní a vnitrostátní dopravu, ale v uzlu u Olympie Shopping parku 40 % aut jsou lidé, co jedou do nákupních center.

Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru