Češi chtějí pružnější pracovní dobu, zaměstnavatelé jsou opatrní
Tuzemské firmy dostatečně nevyužívají možnosti flexibilních pracovních úvazků, jako jsou zkrácené úvazky, práce z domova nebo pružná pracovní doba. Jak potvrdil dnešní seminář pořádaný občanským sdružením MUM – Rodinné centrum, poptávka mezi uchazeči o práci je obrovská, nabídka zaměstnavatelů ale spíše malá.
Podle vedoucí projektu Práce a život v rovnováze Barbory Zálohové z pořádajícího občanského sdružení je to především otázka mentality a také nedůvěry – práci z domova totiž zaměstnavatelé nemohou tak snadno kontrolovat.
„Myslím, že zaměstnavatelé jsou velmi ostražití, že je to pro ně ještě novinka. V České republice je poměr flexibilních forem práce bezmála 6 procent, kdežto v Evropské unii to je dvacet – v Německu to je například 25, v Nizozemí třeba 45 procent,“ potvrzuje.
Vedoucí projektu Práce a život v rovnováze Barbora Zálohová z občanského sdružení MUM – Rodinné centrum a předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner diskutovali o flexibilních pracovních úvazcích
Předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner si myslí, že řada podniků už v poslední době pružné pracovní možnosti nabízí, záleží ale na charakteru práce. Češi podle něj dosud nebyli na práci z domova zvyklí, myslí si ale, že podíl takto zaměstnaných osob bude časem stoupat.
Poukazuje také na to, že podmínky v Česku se značně liší od podmínek jinde v Evropě. „Poskytování třeba služeb pro matky je daleko rozdílné u nás a daleko rozdílné někde v zahraničí, teda myslím v zahraničí na západ od našich hranic, poněvadž tam ty služby pro dejme tomu ty matky – školky, jesle, mimoškolní aktivity, tak tam to není tak rozvinuté,“ říká.
Odlišné podmínky a odlišný vývoj v zahraničí ovšem vnímá i Barbora Zálohová. Občanské sdružení MUM – Rodinné centrum má zkušenosti z Německa, kde byly ženy dříve v domácnosti, ale poslední dobou se začínají vracet do práce.
Zaměstnance to motivuje
„Oni jim vytvářejí podmínky, aby se vůbec mohly vrátit, aby v tom režimu mohly jakoby být a aby byly rovnocennými partnery mužům. U nás je situace jiná, u nás bývalo zvykem, že ženy pracovaly vždycky na plný úvazek a teďka doba je trošku jiná po revoluci a ty ženy chtějí pracovat určitě, ale méně,“ vysvětluje.
Podle řady odborných názorů je navíc zaměstnanec, který může pracovní dobu více přizpůsobit svým možnostem, ochotnější, pracovitější a loajálnější k zaměstnavateli. Barbora Zálohová s tím naprosto souhlasí, rodiče pak například nejsou frustrovaní, protože nestíhají péči o děti.
Jan Wiesner si dokonce myslí, že u některých zaměstnání vede práce v kanceláři přímo k horším výsledkům.
„Máme takové případy účetních a jiných profesí, kde množství práce je vykonané doma daleko víc, než když by ta žena jezdila do práce, měla starost o děti, žila ve stresových situacích a tak dále,“ uvažuje.
Potřeba zlepšit podmínky
Zaměstnavatelé by ovšem uvítali podporu ze strany státu, říká Barbora Zálohová, například formou daňových úlev na zkrácený úvazek pro rodiče nebo formou podpory péče o dítě.
Podle Jana Wiesnera je klesající zájem zaměstnavatelů o flexibilní pracovní úvazky dán také ekonomickou situací a nervozitou na trhu, což by se ale mělo změnit po zklidnění situace.
„V současné době začínají mít některé podniky problémy, zejména ty, které jsou navázané na export a jsou navázané na export třeba do Německa, do evropských zemí a tak dále, protože situace je velice neklidná. A samozřejmě každý zaměstnavatel se bojí udělat nějakou úpravu pracovní doby,“ myslí si.
