Češi jsou u e-bankovnictví neopatrní, každý 15. by číslo platební karty poslal e-mailem

Každý třetí uživatel internetového bankovnictví klidně otevře přílohy z mailů od neznámých odesilatelů a každý patnáctý by klidně poslal někomu e-mailem číslo své platební karty. Ukázal to průzkum Digitální bezpečnosti banky ČSOB. Češi sice teoreticky vědí, jak se bezpečně chovat na internetu, v praxi ale třeba dostatečně často nemění svá hesla k internetovému bankovnictví.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

internet, počítač | Foto: Fotobanka Pixabay

Heslo bychom měli měnit častěji, než si většina lidí myslí. Nejlépe jednou za půl roku. Víc ale záleží na heslu samotném. Ideální je najít kompromis mezi bezpečným a zapamatovatelným heslem.

„Na jedné straně z pohledu uživatele by bylo velmi příjemné, kdyby heslo bylo jednoduché a krátké, aby bylo snadno zapamatovatelné. Na druhou stranu z pohledu odborníka by hesla měla být obecně velmi dlouhá a co nejsložitější. Pokud si tedy vytváříme heslo, je fajn zamyslet se nad tím, pro jako službu, účet nebo aplikaci takové heslo vymýšlíme a jak moc důležité nebo nebezpečné je jeho prolomení," vysvětlil Radiožurnálu Petr Vosála, manažer bezpečnosti elektronických kanálů z ČSOB.

Facebook do boje s teroristy na síti zapojí umělou inteligenci

Číst článek

Víc než polovina respondentů si svá hesla a PIN kódy poznamenává na papír, který někteří nosí dokonce přímo v peněžence spolu s platební kartou. Ve věkové kategorii nad 55 let si hesla zapisují dokonce čtyři pětiny dotázaných.

Lidé také často používají u různých služeb stejná nebo podobná hesla. Banky se shodují, že zabezpečení účtů z jejich strany je vysoké, většinou ale jde o právě o pochybení uživatelů, kteří porušují bezpečnostní pravidla.

Přihlašovat do internetbankingu by lidé ručním zadáním adresy přímo do řádku prohlížeče, ale nikoliv z neznámých nebo veřejně dostupných počítačů. „To platí i pro zařízení, která jsou vaše, ale vaše děti na nich hrají hry," radí Klára Pačesová, mluvčí České spořitelny jakým chybám se vyhnout.

Záleží tedy i na tom, z jakého počítače a místa se lidé přihlašují. I když budou mít ty nejlepší antiviry a připojí se ke svému účtu přes volně dostupnou wi-fi síť – třeba v kavárně, na tramvajové zastávce nebo v restauraci – o všechna bezpečnostní opatření přicházejí.

Pozor je třeba dávat i na adresu stránky, kterou najde vyhledávač. ČSOB si tak chtěla otestovat klienty a vytvořila falešný odkaz na internetové bankovnictví, který umístila do vyhledávačů. Jen za jediný měsíc ho využilo přes 61 000 lidí, téměř třetina z nich dokonce opakovaně. Kdyby to nebyl experiment, případní hackeři by mohli tyto klienty připravit až o 20 milionů korun.

V současnosti je navíc běžné i placení prostřednictvím mobilního bankovnictví, tedy z mobilních telefonů. I tady záleží na zabezpečení mobilu, kromě antivirového programu třeba i na zámku v mobilu. Ten podle průzkumu nepoužívá celé pětina lidí. Nejbezpečnější přístupy k účtům přes mobil jsou ty se zabezpečením pomocí otisku prstu.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru