Češi musí daňový formulář vyplňovat dvakrát déle, než je světový průměr

Studie Světové banky, IFC a společnosti PricewaterhouseCoopers zkoumala, jak se ve světě platí daně. Z výsledků vyplývá, že v Česku je daňové zatížení o něco větší, než je průměr ve světě. A že vyplnění všech formulářů trvá oproti světovému průměru skoro dvakrát tak dlouho.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finanční úřad na Praze 1, poslední den k odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Finanční úřad na Praze 1, poslední den k odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob | Foto: Filip Jandourek

Studie se zabývá daňovými soustavami ve 185 zemích světa a porovnává je od roku 2004. Měří všechny mandatorní daně a poplatky, které musí středně velké firmy platit v daném roce. Daně a poplatky v sobě zahrnují daň ze zisku, korporátní daně, sociální příspěvky.

Dalšími jsou daně, které platí zaměstnavatel za svého zaměstnance, majetkové daně, daň z převodu nemovitosti, daň z dividend, daň z kapitálového majetku, daň z finančních transakcí, daně spojené se sběrem odpadu, silniční daň a další menší daně a poplatky.

Autoři studie uvádějí, že středně velká firma celkem zaplatí prostřednictvím všech těchto daní v průměru 44,7 procenta svého zisku. V České republice je to ještě víc, firmy zaplatí na daních průměrně 49,2 procenta.

Studie také potvrzuje známý fakt, že placení daní je spojeno se značným papírováním a úřadováním a to není pro podniky příjemné. Ukázalo se, že pro růst řady firem po celém světě je důležitější, zda jim stát sníží administrativní zátěž spojenou s placením daní, než zda jen sníží daňovou sazbu. Středně velká firma totiž stráví v průměru 267 hodin zpracováním agend a přípravou podkladů spojených s výběrem daní.

Studie porovnává daňové soustavy zahrnující více let, a tak mapuje i změny, ke kterým během sledovaného období došlo. Mnohé vlády se snaží zvýšit příjem z výběru daní a zároveň přijít s modelem, který by podpořil ekonomický růst. Země, kterým se podařilo snížit administrativní zátěž pro daňové poplatníky, mají zpravidla větší tendenci k ekonomickému růstu.

Od roku 2004 se snížil průměrný počet hodin strávených daňovou administrativou celosvětově o 54 hodin, tedy téměř o sedm pracovních dní. Nejčastější daňovou reformou, kterou země v uplynulém roce zavedly, je on-line systém výběru a správy daní, popřípadě jeho vylepšení. K reformě v této oblasti přistoupilo 3 zemí světa, z toho 16 elektronickou komunikaci mezi správcem a daňovým subjektem zavedlo nově.

Finanční úřad, daňové přiznání, daně | Foto: Filip Jandourek

Česká republika se ve studii tradičně umísťovala na posledních příčkách v rámci Evropské unie. Podle Petera Chrenka, partnera v Daňovém a právním oddělení společnosti PricewaterhouseCoopers, je ale pozitivní, že se spolu s Finskem a Bulharskem zařadila mezi země, které během posledních osmi let nejvíce snížily čas potřebný ke splnění daňových povinností.

I díky možnosti mít téměř veškerou daňovou agendu a komunikaci se správcem daně, včetně daňové kontroly, elektronicky, klesl za uplynulý rok čas potřebný ke splnění daňových povinností středně velké firmy v České republice téměř o čtvrtinu, a to na 413 hodin.

Celosvětový průměr je však 267 hodin, proto je českých více než 400 hodin pořád ještě hodně. Snaha o zjednodušování je však viditelná, další úlevy v administrativě lze navíc očekávat poté, co dojde k zavedení jednoho inkasního místa.

Jitka Hanžlová, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme