Češi nechtějí pracovat na polích a v sadech, firmy si musejí najímat cizince
Čeští ovocnáři potřebují v průběhu roku na sklizeň jahod, třešní a dalších plodů asi tři tisíce lidí. Sehnat v tuzemsku kvalitní a spolehlivé brigádníky na sezonní práce je ale čím dál složitější, Čechům se totiž na poli pracovat nechce a zemědělci se tak musí stále více poohlížet v zahraničí.
Ještě před několika lety byl zájem o letní a podzimní brigády na polích a v sadech poměrně velký. Hlavně mezi studenty a seniory. To ale v poslední době neplatí. Podle ovocnářů hlavně proto, že podstatná část lidí - když už pracovat chce, tak nejraději v teple a suchu.
Práce v sadu a na poli ale taková rozhodně není - je často velmi namáhavá fyzicky, navíc do práce je potřeba jít prakticky za každého počasí.
Češi ztrácejí zájem o sezonní práce v ovocných sadech, zjistil reportér Václav Plecháček
„Bohužel, čeští pracovníci jsou čím dál tím méně ochotní. Máme stabilně seznamy, před sklizní lidi vždy obvoláváme – zpravidla dojde tak polovina a se zhoršujícím se počasím odpadávají. Je to problém,“ stýská si ovocnář Václav Sorád ze Zemědělského družstva Dolany na Náchodsku.
Přístup cizinců je vstřícnější, zjistili sadaři
Družstvo v sezoně každý den využívá na sběr plodů zhruba 150 lidí. Zhruba z padesáti procent teď už jde o zahraniční pracovníky, kteří prý mají k práci mnohem lepší přístup než Češi.
„Ukrajincovi musím říkat stop, kdy nesmí chodit do práce. Kdežto našeho člověka musím přemlouvat, aby do práce přišel,“ doplňuje Václav Sorád a jeho slova potvrzuje i soukromý zemědělec Petr Kareš, který na Jičínsku hospodaří na asi 50 hektarech:
„Když třeba ráno zaprší, tak ti místní už nejdou. Ale cizinci, kteří jsou ubytovaní poblíž, tak hned vyrazí a pracují až do večera. Takže u těch zahraničních brigádníků je velké plus, že jsou ochotní dělat."
Problémy s přístupem Čechů potvrzuje i předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Není to tak dlouho, kdy Unie nabídla práci 140 lidem z evidence Úřadu práce, dopadlo to prý fiaskem.
„O práci původně projevila zájem asi stovka lidí, z toho se uvolilo šedesát, že druhý den nastoupí. Do práce jich přišlo asi čtyřicet, během toho prvního dne více než polovička lidí odstoupila, druhý den jich přišlo osm a ve finále jen dva pracovníci vydrželi déle než týden," konstatoval Ludvík.
Při sběru jahod, třešní nebo například jablek si lidé mohou vydělat třeba i 150 korun za hodinu.
Někteří ovocnáři se jim navíc snaží zlepšit pracovní podmínky. Zkvalitňují zázemí, nabízí drobné občerstvení apod. Ani to ale často nestačí a některé firmy tak mívají problém sklizeň zvládnout.
Podobné to podle odborníků bude i v letošním roce.
