Češi za potraviny utrácejí výrazně více než loni. Celkový objem prodaného zboží klesl
Zákazníci v Česku letos utrácejí více peněz za potraviny. V meziročním srovnání vzrostly tržby obchodů o šest procent. Vyplývá to z auditu společnosti Nielsen a jejích dat za třetí čtvrtletí tohoto roku. Celkový objem prodaných potravin ale klesl.
Lidé si potravin kupují méně, v meziročním srovnání jde o pokles o jeden a půl procenta. Jenže tržby obchodů rostou. Potraviny totiž zdražily o více než sedm procent, uvádí analytická společnost Nielsen. Více peněz lidé utratili především za mléčné výrobky, a to včetně másla.
Za potraviny utratí čtvrtinu z důchodu. 'Část peněz ještě dokážu ušetřit,' přibližuje nákupy seniorka
Číst článek
„Zvyšování mezd, které se projevuje ve zvyšování nákladů. Jednak ve výrobě potravin a jednak tedy potom v obchodě. Pak tedy to, že nejsme izolovaný trh, jsme trh otevřený a tak také reflektujeme světové ceny u jednotlivých komodit,“ popisuje důvody zdražení potravin Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Podle Novákové za vyšší tržby obchodů může i to, že se Češi mají lépe a ekonomice se daří. „Můžeme si dovolit nakupovat dražší zboží, to dražší zboží může být luxusnější, kvalitnější. A pochopitelně i v tom se projevuje nárůst cenový.“
Přesto Češi patří k lídrům, pokud jde o nakupování zboží v akčních slevách. Podle společnosti Nielsen více než polovina veškerých tržeb obchodů připadá právě na akční zboží. Mírně vyšší číslo letos hlásí už jen Slovensko. Naopak například v Německu na akční zboží připadá jen pětina tržeb a průměr v Evropě vychází na necelých třicet procent.
Potravina budoucnosti? Finové začali prodávat chleba z hmyzu, na bochník potřebují 70 cvrčků
Číst článek
„To vychází z historického kontextu. V devadesátých letech tady přibývaly řetězce a pak jsme se dostali do situace, kdy tady byla jedna z největších koncentrací hypermarketů na obyvatele v celé Evropě. Konkurence tady byla opravdu výrazná. A zároveň z mého pohledu řetězce nebyly ještě schopny se odlišit výrazně mezi sebou nějak jinak než komunikací ceny,“ vysvětluje Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen, proč zákazníci v Česku tak výrazně nakupují v akcích.
A to vedlo k soupeření pomocí akčních cen. Trhu podle Karla Týry neprospělo ani chování velkých výrobních firem a manažerů ze západní Evropy, kteří byli v Česku jen na dva nebo tři roky.
Také oni se zaměřovali na rychlé zvýšení prodejů, kde akční cena opět byla nejrychlejším řešením. Roztočila se tak spirála, která funguje dodnes. A funguje i díky tomu, že hodně zákazníků dává přednost výrobku od známé firmy před tím, který pod svou privátní značkou nabízí řetězec.
Podíl privátních značek v českém maloobchodě stagnuje zhruba na pětině, zatímco třeba v Německu vlastní produkty jednotlivých řetězců činí skoro polovinu prodeje. A pak se logicky méně ostatního zboží prodává v akci.
