Tuzemská ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta. HDP klesl nejvýrazněji od vzniku Česka

Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta, potvrdil ve čtvrtek Český statistický úřad. Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl. Veřejné finance se pak loni dostaly do schodku 6,2 procenta HDP. V roce 2019 přitom vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 11:06 1. 4. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta.

Platy ve státní správě Schillerová zvedat nechce. Schodek rozpočtu v příštím roce bude přes 300 miliard

Číst článek

Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.

„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.

Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.

Průměrný příjem přes 36 tisíc

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání byl loni 36 025 korun, proti předchozímu roku reálně klesl o 1,3 procenta. „Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru,“ uvedli statistici.

Zároveň upozornili, že peníze vyplacené zaměstnancům prostřednictvím programu Antivirus, se nezapočítávají do mezd. Tyto peníze jsou počítány do celkových mzdových nákladů, na které zaměstnavatelé obdrželi provozní dotace.

Míra zisku nefinančních podniků dosáhla v loňském roce 44,9 procenta, meziročně o 0,2 procentního bodu více.

„V nominálním vyjádření zisky meziročně poklesly, avšak méně než přidaná hodnota. Důvodem byl růst přijatých dotací a pokles mzdových nákladů, které se snížily meziročně o 1,3 procenta,“ uvedl Český statistický úřad. Míra investic se loni proti předchozímu roku snížila o 2,1 procentního bodu na 27 procent.

„Lidé loni mnohem méně utráceli, firmy zase škrtaly investice. Takto jednoduše by se daly shrnout výsledky jednotlivých sektorů české ekonomiky za loňský rok,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Situace by se ale podle něj měla pomalu vracet k normálu. Nejpozději od poloviny roku by se totiž podle Dufka měla obnovit spotřeba. „Velkou nejistotu představují investice, ke kterým se firmy budou navracet teprve s jistotou příznivějšího ekonomického výhledu. Kritickým momentem proto i nadále zůstává zvládnutí pandemie,“ dodal.

Zahraniční investoři

Zisky zahraničních vlastníků korporací dosáhly sedmi procent HDP. Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili 217 miliard korun, znovu investováno bylo téměř 176 miliard korun. Ačkoli byl odliv dividend meziročně o téměř 110 miliard korun nižší, zůstává podle statistického úřadu ziskovost přímých zahraničních investic v Česku vysoká.

„Na druhou stranu byl odliv důchodů ze zisků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi. Saldo prvotních důchodů se zahraničím se meziročně zlepšilo o 118 miliard korun a dosáhlo minus 229 miliard korun,“ dodali statistici.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE bude vývoj ekonomiky v letošním roce záviset na pokroku ve vakcinaci a ve schopnosti uvolňovat omezení v ekonomice a ve fungování společnosti obecně. „Pro rok 2021 lze čekat návrat HDP k celoročnímu růstu, vše ale bude záležet na schopnosti uvolnit omezení související s pandemií a v tomto ohledu zůstává situace velmi nejistá,“ uvedl.

Odhady celoročního růstu české ekonomiky pro rok 2021 se pohybují v oblasti 3 %, nejistoty jsou však výrazné.

Deficit veřejných financí

Celkový veřejný dluh loni podle údajů Českého statistického úřadu stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019.

Obce a kraje mají na účtech 267 miliard, tvrdí Schillerová. Samosprávy kritiku označily za absurdní

Číst článek

Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

„Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun a skončilo schodkem ve výši 348 miliard korun,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů statistického úřadu Helena Houžvičková.

Největší podíl na poklesu mělo podle statistiků hospodaření ústředních vládních institucí, ty skončily v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo jen 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun.

Veřejný dluh ke konci loňska stoupl meziročně o 413,1 miliardy na 2,15 bilionu korun. Z toho 93,4 procenta tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem loni vzrostl o 416,1 miliardy korun.

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme