Pokles HDP je nejhorší ve službách. Ekonomiku drží nad vodou export, tvrdí ekonomka Zamrazilová

Má současná česká vláda jasno, jak dlouho budeme splácet dluh způsobený koronavirem? Nepřenechává všechnu odpovědnost dalšímu kabinetu, který vnikne po říjnových volbách? A čekají nás vyšší daně a osekávání veřejných výdajů včetně zdravotní a sociální péče? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová | Foto: Tomáš Tkáčik | Zdroj: Profimedia

Celoroční pokles hrubého domácího produktu je po zpřesnění dat 5,6 procenta. Kde je ta situace nejhorší? Ve službách?
Pravděpodobně ano. Když se na to podíváme z pohledu výdajů, tak propadla domácí spotřeba, investice a jediné, co ekonomiku drželo od hlubšího propadu, byl export. Ten v posledním čtvrtletí spolu s průmyslem vzrostl. Služby s výjimkou těch, které platí stát, jsou skutečně obětí koronavirové krize.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s předsedkyní Národní hospodářské rady Evou Zamrazilovou

Když mluvíte o tom, že průmysl v závěru roku zaznamenal oživení, jak se díváte na diskuse kolem uzavření průmyslové výroby?
Byla bych mnohem radši, kdyby se ta situace dala zvládnout tak, jak je naplánovaná – kombinací testování a očkování. Nemyslím si, že v závodech budou v dohledné době očkováni zaměstnanci, ale tím, že bude naočkovaná starší populace, by se mohla zlepšit epidemická situace. Faktem je, že pokud by se na delší dobu vypnul průmysl, tak se mohou zpřetrhat dlouhodobě funkční subdodavatelsko-odběratelské řetězce. My ale nejsme v pozici, abychom si to mohli dlouhodobě dovolit.

Minulý týden jste vydali pravidelné čtvrtletní stanovisko k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Varujete v něm před blížící se kolizí s takzvanou dluhovou brzdou. Co to znamená?
Zákon o rozpočtové odpovědnosti měl v sobě dva parametry – jednoprocentní strukturální deficit a dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. V momentě, kdy by byla tato brzda prolomena, má dojít k tvrdé fiskální restrikci.

A proč stoupá rychlost, se kterou se blížíme k té hranici zadlužení?
Začínali jsme letos na 30,2 procentech výše veřejného zadlužení a ke konci roku mělo zadlužení stoupnout na asi 30,6 procenta. My upozorňujeme na to, že veškeré peníze, které plynuly z toho, že ekonomika rostla rychleji než svým průměrným tempem, vláda  okamžitě rozpustila do nějakých sociálních opatření a mandatorních výdajů.

Teď, kdy je ekonomika těžce pod svým průměrem, nejsou peníze a deficity jsou obrovské. Ano, veřejné finance byly relativně zdravé, ale jen na první pohled. Když se ekonomika propadne, tak ani v tom průměrně dobrém roce si s naším ekonomickým výkonem nevyděláme na úroveň zdravotnictví, školství a sociálních jistot, na kterou jsme zvyklí. 

Vojtěch Laštůvka, Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme