Česká ekonomika roste nejrychleji v celé Evropské unii
Česko je nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 procenta.
Například německá ekonomika rostla o 1,6 procenta, slovenská o 3,2 procenta a francouzská stagnovala.
„Nečekalo se, že by mohla ekonomika ještě akcelerovat tempo růstu hrubého domácího produktu, ale stalo se. Aktuálně Česká republika nemá v ekonomické dynamice v Evropě soupeře. Navíc je pozitivní zprávou, že se jedná o oživení, které je skutečně široce rozkročené,“ potvrzuje David Marek z Deloitte.
To znamená, že roste výroba, vývoz i spotřeba domácností a investice podniků.
„K tomu se navíc přidalo stavebnictví, které letos poprvé významně ožilo po dlouhodobé krizi. To významně roste, je velkým zaměstnavatelem, a díky tomu se ekonomice daří,“ říká Michal Kozub z Home Credit.
„Spotřebitelé zažívají velmi dobrou situaci, nezaměstnanost totiž klesá, inflace je prakticky mizivá a naopak reálné mzdy rostou,“ doplňuje.
Zatím jde jen o předběžný odhad statistiků. Většina ekonomů ale předpokládá, že růst hospodářství potvrdí i zpřesněná čísla. Růst totiž táhnou všechny potřebné faktory.
„Máme našlápnuto k tomu, abychom rostli nejrychleji v Evropě. Dá se očekávat, že opravdu za letošní rok by mohla (ekonomika, pozn. red.) růst tempem přes 4 procenta, což by jí mohlo zajistit jednu z nejvyšších příček v celé Evropě,“ myslí si Lukáš Kovanda ze společnosti Roklen.
Možný tlak na posilování koruny
Na druhé straně se dají předpokládat větší tlaky na posilování koruny. Ať už politické nebo od obchodníků na devizovém trhu.
„Česká ekonomika je na tom nyní velmi dobře a zjevně se nám vrací konvergenční příběh, tedy česká ekonomika se přibližuje eurozóně. Z toho nám vyplývá i tlak na posilování koruny,“ souhlasí hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Vývoj ekonomiky zhodnotili Michal Mejstřík z Fakulty sociálních věd UK a Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
„Pokud dynamika nějak výrazně nezpomalí, tak Česká národní banka může mít v příštím roce problém s držením svého kurzového závazku,“ dodává.
Že by mohla centrální banka dříve přestat s hlídáním slabší koruny, naznačuje i Vladimír Pikora z Next Finance.
„Díky tomu, že Česká národní banka intervenuje proti koruně, se snáze vyváží. Takže náš růst je trochu falešný. Rosteme uměle, rosteme jenom za cenu toho, že nejsme ve skutečnosti tak bohatí,“ upozorňuje.
Ekonomové upozorňují také na to, že pokud česká ekonomika poroste podobným tempem i v dalších měsících, mohla by vláda snížit plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok.
Tempo růstu má své hranice
„Dá se očekávat, že dojde k určitému zpomalení,“ předvídá Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Protože udržet tempo například teď 4,4 procenta, to je opravdu na hranici tzv. potenciálního produktu. To se dá udržovat jen po určitý čas.“
V příštím roce by mohly mzdy růst mezi 3 a 3,5 procenty, míní Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS
„Za poslední rok, dva se i u menších a středních firem zvyšuje jejich kondice,“ pochvaluje si Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků.
„Jednoznačně se daří firmám středně velkým, které exportují, výrobním firmám. Máme dobrý pocit, že posiluje stavebnictví. V zásadě dobře se vyvíjí v posledních měsících i obchod.“
Podle Havlíčka tak mají určité problémy malé a střední zemědělské firmy, a to zejména kvůli současnému suchu. A také nejmenší firmy, zejména OSVČ podnikající v malých obcích do 500 obyvatel.
Možnost neinflačního zvýšení mezd je reálná
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků také předpokládá růst platů. „Jsem přesvědčen, že už letos se to projeví v celkových odměnách.“
Růst mezd připouští také Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS. „O letošní rok už více méně nejde. Myslím, že ten je už rozdán kolektivním vyjednáváním.“
„Pokud jde o příští rok, tak tam může být dán efekt i vzestupem mezd v rozpočtové sféře, což je signál pro podnikatelskou sféru.“
„Osobně bych očekával, že v příštím roce by mzdy mohly růst mezi 3 a 3,5 procenty. To bych považoval za úplně normální, neinflační růst,“ poznamenal Jaroslav Ungerman.
