Česká národní banka hodnotí družstevní záložny jako rizikové

Družstevní záložny v Česku poskytují klientům stále více rizikových úvěrů. To znamená, že kdyby se klienti dostali do potíží se splácením, mohlo by to stabilitu záložen ohrozit. Vyplývá to z analýzy České národní banky, která proto považuje sektor družstevních záložen za rizikový.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká národní banka

Česká národní banka | Foto: Filip Jandourek

„V tuhle chvíli už jsou v zásadě z mnoha hledisek na hranách, kam by se banky dostaly v těch nejkatastrofálnějších vyhlídkách. Z toho hlediska by měly velké, ale skutečně velké problémy,“ říká guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Kampeličky totiž udržují vysoké úročení vkladů v době, kdy jsou základní úrokové sazby na svých historických minimech. Například průměrný úrok na klientských vkladech loni u družstevních záložen přesáhl 7 procent. U bank byl zhruba 5 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zvýšené pozornosti ČNB kampeličkovému sektoru mluvil Jan Beneš

Ostatní tuzemské banky hodnotí ČNB jako silné a odolné. Jejich stabilitu by neměl ovlivnit ani výrazně špatný vývoj ekonomiky.

Zvýšená pozornost centrální banky

Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera se družstevní záložny dostaly na úroveň, na kterou by se banky dostaly v případě nejkatastrofálnějších scénářů zátěžových testů. ČNB proto bude družstevním záložnám věnovat zvýšenou pozornost.

Stejně tak jako ministerstvo financí, které pro záložny připravuje nová pravidla. Podle jeho plánu by se z velkých kampeliček s vklady nad 5 miliard korun měly stát banky. Vláda už návrh schválila.

„Hlavní důsledek by měl být to, že ten sektor přestane růst tak dramaticky a dostane trochu času pro svoji konsolidaci. Ta pětimiliardová hranice je vlastně výrazná brzda, která by družstevní záložny měla vést k tomu, že ztratí zájem natahovat vklady, “ vysvětluje guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Miroslav Singer, | Foto: Alžběta Švarcová

Průměrný úrok na klientských vkladech loni u kampeliček přesáhl 7 procent. U bank byl zhruba 5 procent. A když srovnáme průměrný úrok u vkladu, tak podle České národní banky se záložen v loňském roce přiblížil k 3 procentům. U bank přesáhl jedno procento.

Podíl úvěrů, které nejsou dlouhodobě spláceny, přesáhl u družstevních záložen ke konci prvního čtvrtletí 13 procent. To je další důvod, proč mají kampeličky oproti bankám rizikovější profil.

Případů, kdy už záložny například nemohou poskytovat úvěry, je několik. Podle ČTK se to týká třeba Metropolitního spořitelního družstva. Česká národní banka nedávno zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Společnost teď dočasně nepřijímá nové členy, ani vklady nebo úvěry.

Celý finanční sektor v Česku v loňském roce byl odolný vůči vnějším rizikům, a to samé podle České národní banky platilo také pro první čtvrtletí letošního roku. Bankovní sektor, který je základem celého finančního systému, je kapitálově dobře vybavený.

A podle zátěžových testů odolá velmi silným šokům. Největší hrozbou pro uržení finanční stability je ale pokračující hospodářská recese.

Česká národní banka | Foto: Filip Jandourek

Milan Kopp, Igor Maňour, Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme