Česká republika výrazně nesplňuje kritéria pro přijetí eura
Kabinet projedná ožehavé téma, jak se Čechům daří plnit požadavky nutné pro přijetí eura. Nebude to povzbudivé čtení. Třeba schodek státních financí bude proti tříprocentnímu maximu HDP skoro dvojnásobný. Ministrům už se dostalo důrazného varování z Bruselu, že Česko bude muset od příštího roku tři roky snižovat deficit o jedno procento. A protože se sněmovna doporučením neřídila, čeká Česko asi řízení před Evropskou komisí.
Naposledy loni 1. listopadu chtěl tehdejší premiér Mirek Topolánek oznámit další z řady termínů, kdy by mohla Česká republika uvažovat o přijetí eura. Mezitím ale naplno vypukla krize. Česko se se svými rekordně schodkovými rozpočty dostalo nad jedno z maastrichtských kritérií, totiž udržet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty HDP.
Letos bude deficit přesahovat šest procent, příští rok by to mělo být kolem pěti a půl procenta. A podle některých analytiků může být v ohrožení i další kritérium, totiž udržení schodku veřejného dluhu pod 60 procenty HDP.V příštím roce by měl dosáhnout 40 procent. Další vývoj bude záviset na razanci reforem.
Bývalý centrální bankéř a národní koordinátor pro přijetí eura Oldřich Dědek mluvil na Rádiu Česko o nutnosti přijmout v České republice euro.
Evropská komise po Česku požaduje snížení schodku státního rozpočtu na tři procenta do roku 2013, což by ovšem znamenalo každoroční úspory ve výši zhruba 40 miliard korun. O termínu zavedení eura už jasně nehovoří žádná ze stran, jen občas je slyšet rok 2015.
Zavedení eura je nutné
"Pevně doufám, že se eurem u nás platit bude. Zavedení eura by pro nás bylo výhodné, jsme malá otevřená ekonomika, závislá na okolních státech, kde euro platí," říká bývalý centrální bankéř a národní koordinátor pro přijetí eura Oldřich Dědek.
Začátkem roku 2011 by se členem eurozóny mohlo stát Estonsko, o rok později Lotyšsko.
"Osobně se domnívám, že je jednoznačně důležitý současný boj premiéra a ministra financí za vyvážení toho, co bylo na poslední chvíli přijato v rozpočtu a proti dalším plánům schválit například třinácté důchody a zabránit tak v propadu rozpočtu o dalších dvacet miliard. Jednou z podmínek zavedení eura je splnění rozpočtového kritéria, které říká, že kandidátská země musí stlačit deficity pod tři procenta HDP. A to ne nějakým jednorázovým opatřením, ale dlouhodobě, na udržitelném základě. Bez reformy veřejných financí nemá Česká republika toto kritérium splnit," pokračuje Dědek.
Podle národního koordinátora pro přijetí eura bude záležet na politické diskuzi, zda jít cestou zvyšování příjmů nebo omezování výdajů: "Každá vláda si tento mix bude muset nastavit podle svých priorit. Osobně si myslím, že bez hlubší reformy mandatorních výdajů žádná cesta veřejných financí nevede. Ale to už skutečně bude na zodpovědnosti nové vlády, která by tento velmi závažný a bolavý úkol měla vyřešit."
