České banky by podle testů vydržely i velký ekonomický propad

Zátěžové testy České národní banky doložily, že české banky by obstály i v případě, že by se tuzemská a zahraniční ekonomika výrazně propadla. V době, kdy právě problémy finančních ústavů stahují pod vodu Irsko, jsou sledované více, než před několika měsíci.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úrok

Úrok | Foto: Tomáš Adamec

„Regulátor, v tomto případě Česká národní banka, připraví nějakou možnost vývoje ekonomiky, většinou pro finanční sektor nepříznivou, a snaží se kvantifikovat, jak by takový vývoj ohrozil finanční sektor, jestli by to ustál nebo se dostal do potíží,“ vysvětluje analytik společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Testy podle něho však úplně spolehlivé nejsou, protože každá banka je jiná. „I když v kolonkách jako podnikové úvěry nebo úvěry obyvatelstvu najdeme u každé banky nějaká čísla, neznamená to, že se budou zhoršovat identicky.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik společnosti Deloitte Luděk Niedermayer rozebíral ve Stalo se dnes zátěžové testy českých bank

Zátěžové testy jsou prý alternativou, která se snaží na otázku finančních institucí podívat z jiného úhlu. „V posledním desetiletí se dohled nad bankami ubíral velmi sofistikovaným, matematickým způsobem, který spoléhal na matematické zákonitosti uplatněné v historii, a z nich se odhadovala kapitálová síla bank. Krize bohužel ukázala, že vývoj v minulosti nemusí garantovat vývoj v budoucnosti,“ vysvětluje.

„Věřím tomu, že bilance našich bank jsou silnější už také proto, že u nás uběhla krátká doba od bankovní krize a banky se nerozjely na plný plyn. Navíc náš trh nemovitostí se tak výrazně nepřehřál.“

Niedermayer nespojuje celou bankovní krizi s eurem – prvními státy s problémy byly Island, Maďarsko, Rumunsko, Litva, které neplatily eurem. To, že se nyní potíže centralizují do eurozóny, souvisí s některými neuspokojivými vlastnostmi jejího fungování, ale žádná měna negarantuje rezistenci vůči krizi.

„V eurozóně se řeší zároveň ekonomický a politický problém. Vlády musí svým voličům vysvětlit, že platí princip sounáležitosti, který se vztahuje na všechny země Evropské unie,“ upozorňuje Niedermayer.

Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme