České firmy se budou podílet na projektu malých jaderných reaktorů
Ačkoliv se některé evropské státy obracejí k jaderné energetice zády, jiné země včetně Česka ji chtějí posílit. O zakázky na rozšíření elektráren nebo výstavbu nových se vždy uchází také ruská státní korporace Rosatom. Počítá při tom právě i s českými podniky. A jejich zkušeností v jaderném strojírenství chce využít i v projektech reaktorů čtvrté generace, které jsou podle některých odborníků budoucností jaderné energetiky.
Malý reaktor má výkon 100 MW, to je desetina jednoho bloku v Temelíně. Celý se vyrobí v továrně a pak se teprve přepraví na místo, kde má pracovat.
„Jsou to reaktory, které vzešly z technologií, které byly používány na jaderných ponorkách. Jsou jednoduché a malé. Mají kapacitu 100 MW, což znamená, že mohou pracovat pro nějaké město, kde je třeba 100 tisíc lidí,“ vysvětluje Natálie Sudljanková, která se jadernou energetikou dlouhodobě zabývá.
Sudljanková dále uvádí, že jde o reaktory čtvrté generace. Jejich úroveň bezpečnosti je tedy prý o třídu výš než u reaktorů, které se momentálně připravují pro Temelín.
O české spolupráci s ruským Rosatomem v oblasti rozvoje malých jaderných reaktorů se zajímal redaktor Jaroslav Skalický
Technologie malých reaktorů se od těch klasických liší v tom, že místo vody chladí uranové palivo, směs olova a bismutu. Ředitel programu malých reaktorů Rosatomu Sergej Aleksandrovič Bojarkin proto tvrdí, že jde o absolutně bezpečný systém:
„Čtvrtá generace reaktorů se liší v zásadě jinou úrovní bezpečnosti. Je to absolutně bezpečný reaktor. V reaktorech čtvrté generace nemůže dojít ke ztrátě chladicí kapaliny, jak se to stalo na začátku havárie ve Fukušimě. A také se nemůže stát, že by se roztavila aktivní zóna jako v další fází havárie v Japonsku. Samotný fyzikální proces v reaktoru prostě nedovolí, aby k nějakému přehřátí došlo.“
Rusové mají zkušenosti s tímto typem reaktoru z Bělojarsku, kde vyrábí elektřinu už přes 30 let.
Stomegawattové reaktory jsou teď v licenčním řízení, které potrvá ještě dva roky. Jejich velkou výhodou je, že mohou vyrábět elektřinu, zásobovat teplem a také odsolovat mořskou vodu.
„Mohou denně vyrábět až 200 tisíc tun sladké vody. Je to obrovský krok v rozvoji. První reaktory by měly začít pracovat v roce 2017 a české společnosti jsou první zahraniční společnosti, které nabídly spolupráci v rámci tohoto projektu.“
Na nedávném středoevropském fóru jaderného průmyslu v Praze se na tom Rosatom dohodl se 13 českými firmami.
„Rozhodně je to produkt, který by měl nahrazovat nejenom řešení v oblasti energetických dodávek, ale i tepelných. Já si myslím, že je to velice zajímavé řešení z pohledu možnosti lokálního využití - pro menší obce a pro menší průmyslové oblasti,“ říká Lukáš Chmel, generální ředitel společnosti Chladicí věže Praha.
