České republice klesá konkurenceschopnost

Konkurenceschopnost české ekonomiky upadá. Zatímco v roce 2009 jsme byli v žebříčku evropských zemí na 31. místě, loni už jsme z hlediska konkurenceschopnosti klesli na 36. místo. Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes představilo svoji strategii, jak konkurenceschopnost českého hospodářství pozvednout.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podání daňového přiznání na finančním úřadě. (Ilustrační snímek) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Podobně jako my pozbývají konkurenceschopnost zhruba od roku 2005 Španělsko, Portugalsko nebo Itálie, což jsou země s vysokým státním dluhem, s nimiž bychom nechtěli být v současné době srovnáváni vzhledem k potížím jejich ekonomik.

Jako jednu z mnoha příčin, proč naše ekonomika zaostává, stanovila analýza ministerstva průmyslu korupci, nadměrnou regulaci a neefektivní veřejnou správu, tedy instituce. Tyto faktory brzdí ekonomický růst a konkurenceschopnost nejen našich podniků, ale celého státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O konkurenceschopnosti české ekonomiky mluvila redaktorka Českého rozhlasu Jitka Hanžlová ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3

Naopak konkurenceschopnost posilují Německo, Dánsko, Finsko nebo Švédsko. Skandinávské země výrazně vsadily na inovace, nové technologie a účinné propojení vědy s ekonomikou.

Pokud jde o Českou republiku, do vědy se neinvestuje málo peněz, jsou ale z hlediska ekonomiky vynakládány neefektivně a vlastně neexistuje mechanismus, jak jejich užitek změřit. Navíc přenos nových poznatků k podnikům, které by je mohly použít, moc nefunguje.

Ministerstvo průmyslu si stanovilo ambiciózní cíl. Do roku 2020 chce dosáhnout toho, aby Česká republika byla mezi dvaceti nejvyspělejšími ekonomikami světa. Nebude to jednoduché a bude potřeba, aby táhlo za jeden provaz více resortů, jako například ministerstvo školství, ministerstvo financí, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo zdravotnictví a podobně.

Jako všechno, co se týká ekonomiky, i tady musí jít o provázaný komplex změn, protože základní poučka ekonoma zní: všechno souvisí se vším. Na stole je tak balík padesáti návrhů konkrétních opatření.

Elektronizace institucí a podpora inovací

Protože největší žábou na prameni jsou veřejné instituce, měly by se úřady změnit na efektivní, nekorupční a přátelské vůči občanům. Například by se měly stát transparentnějšími, a to prostřednictvím důsledné elektronizace. Lidé by měli všechno vidět na internetu, včetně výkladu zákonů, veřejných zakázek, rozpočtů jednotlivých úřadů a podobně. Tento krok doporučuje i Národní ekonomická rada vlády neboli NERV.

Stát by měl také důsledně podporovat inovace, ovšem jen v oblastech, které si dopředu a na delší období stanoví jako strategické oblasti. To je mimochodem i model, který už před časem navrhovali vědci z technických oborů.

Investiční pobídky by se měly změnit tak, aby podporovaly inovační přínos. Dosáhnout by na ně mohla i vědecká pracoviště. Stát by chtěl vytvořit most mezi vědci a podniky, aby lépe proudily informace. Finančně by mělo být výhodné podnikat právě v těchto oblastech.

Jitka Hanžlová, Ondřej Černý, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme