Česko bankovní unii nezavrhuje, chce ale zachovat suverénní dohled

Lídři států Evropské unie na schůzce v Bruselu jednají o další pomoci ohroženým zemím eurozóny. Státníci se na dvoudenním summitu chystají zabývat také vizí budoucího směřování Unie. Připravili ji čtyři šéfové evropských institucí a spočívá ve vytvoření skutečné hospodářské a měnové jednoty.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Portugalský premiér Pedro Passos Coelho, francouzský prezident François Hollande a britský premiér David Cameron na summitu EU

Portugalský premiér Pedro Passos Coelho, francouzský prezident François Hollande a britský premiér David Cameron na summitu EU | Zdroj: Reuters

Jednou z myšlenek je zřízení bankovní unie s jednotným dohledem nad peněžními ústavy nebo společným fondem pojištění vkladů. Česko bude na summitu prosazovat zachování suverenity národních bankovních regulátorů.

Na hospodaření domácích bank dohlíží Česká národní banka. Oslabení národních regulátorů by mohlo být podle Nečase velmi nebezpečné. Současný návrh bankovní unie proto bude chtít Česká republika v některých bodech upravit, jako celek ji ale nezavrhuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Ondřej Houska sleduje bruselský summit

Nebudeme házet eurozóně klacky pod nohy, ujišťoval už před začátkem summitu Nečas. Jsme připravení podpořit všechna rozumná opatření, která povedou ke stabilitě eurozóny, dodával.

Českým zástupcům se líbí například myšlenka celoevropského systému sanace problematických bank. Větší část tíhy krachu bank by v takovém případě neměli nést daňoví poplatníci. „První akcionáři, teprve pak daňoví poplatníci. Harmonizovat tyto věci považujeme za hodné diskuze,“ uvedl Nečas.

Hlavní českou obavou tak zůstává přenesení pravomocí bankovního dozoru na jakýsi celoevropský orgán.

Lídři zemí EU jednají o vzniku bankovní unie i dani z finančních transakcí

Číst článek

Předat dohled nad českými bankami, které jsou v drtivé většině dceřinými společnostmi velkých zahraničních bank, by totiž Česku vzalo možnost chránit domácí peněžní ústavy před odčerpáním zdravého kapitálu do mateřských firem s horší kondicí.

„Není to nějaká neoprávněná obava, nějaká chiméra. Dobře se ví, i když se o tom oficiálně nesmí mluvit, že jistá velká banka, vlastník jedné velké české banky, se pokoušela v české bance zaparkovat svá velmi špatná aktiva, tím se jich zbavit a přehodit je na českou banku,“ vysvětluje přímo z Bruselu zvláštní zpravodaj Ondřej Houska.

Český pohled versus evropský pohled

Zastánci evropského bankovního dozoru chtějí prostřednictvím nové regulace bankovních ústavů řešit dluhovou krizi. Argumentují, že v zemích eurozóny působí velké nadnárodní celky, na které nelze efektivně dohlížet jen v rámci jediné země.

Přenesením dohledu na celoevropskou úroveň by se mělo také zlomit spojení státu a jeho bank. Příkladem mohou být irské nebo španělské banky, které se zapletly do špatných obchodů a do propasti stáhly celou zemi.

Nečeká se ale, že k dohodě o bankovní unii dojde ještě na této schůzce. Konkrétní podobu by měla bankovní unie dostat do konce letošního roku.

Itálie nebo Španělsko také na summitu chtějí prosadit přijetí okamžitých opatření, která by pomohla nejvíc ohroženým zemím. Mluví se o tom, že záchranný fond eurozóny by například mohl nakupovat italské a španělské dluhopisy přímo na takzvaném primárním trhu. Němci jsou ale rázně proti.

Pavel Novák, Ondřej Houska, Kristina Winklerová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme