Česko by mělo být proti škrtům v rozpočtu EU, tvrdí europoslanec
Rozpočet Evropské unie na příští rok nebude rozhodně jednoduchou záležitostí. Zatímco členské země chtějí škrtat ve výdajích, část europoslanců se obává, že takový postup podkope snahy povzbudit ekonomický růst v Evropě.
Mezi odpůrce škrtů v evropském rozpočtu patří i europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina. Dokonce tvrdí, že jde o "historický omyl". Podle něj totiž škrty prospívají jen čistým plátcům, tedy těm zemím, které do rozpočtu víc odvádějí než získávají. Což není případ Česka.
Výše rozpočtu Evropské unie pro příští rok by měla být 126,5 miliardy eur, tedy zhruba 3,2 bilionu korun . Členské země přitom o zhruba 3,6 miliardy eur snížily původní dubnový návrh Evropské komise. Škrty prosazované členskými státy by se měly významně dotknout programů na podporu růstu ekonomiky a konkurenceschopnosti.
Původní návrh komise znamenal nárůst rozpočtu o téměř šest procent, i redukovaný návrh Rady EU znamená navýšení o necelá tři procenta oproti letošnímu roku. Podle týdeníku European Voice je sedm zemí včetně Česka pro to, aby se rozpočet buď zmrazil na úrovni toho letošního, nebo aby se dál škrtalo. Patří k nim kromě České republiky Británie, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Nizozemsko.
„To je na tom paradoxní. My jsme se ocitli v pozici vedle čistých plátců, čemuž nerozumím. Doufám, že to ještě bude zváženo a z té extrémní pozice se stáhneme. Česká republika rozhodně čistým plátcem není, a to i podle údajů ministerstva financí,“ uvedl Březina.
„Prostě nad tím kroutím hlavou. V domácím rozpočtu samozřejmě můžeme škrtat, ale proč se tak chováme i na evropské úrovni, kdy jsme to my, kdo z přerozdělení získává, stejně jako většina evropských zemí. Proč se nyní ocitáme v pozici čistých plátců, to nechápu,“ divil se europoslanec.
Březina: Pozice Česka se musí přehodnotit
Neobstojí u něho ani argument, že když musí šetřit národní rozpočty, není důvod, aby Evropská unie utrácela stále víc.
„Solidaritu bych chápal, kdybychom se zastavili na zvýšení, které navrhovali velvyslanci členských států. Navrhovali zvýšení o 2,3 procenta, co je zvýšení velmi mírné. Chápal bych, kdybychom se zastavili na této pozici, ale proč jdeme do tvrdého ataku po boku čistých plátců, to je absurdní,“ pokračoval Březina.
Podle něj navíc Evropská unie šetři na špatných místech:
„Dá se šetřit na správě, tedy v řadách unijních institucí. Ale rozhodně by se nemělo šetřit v oblastech, ve kterých se škrty uplatňují. Třeba ta miliarda eur do koheze vlastně jde i nám ve formě strukturálních fondů. Další je věda a výzkum, jimiž se všichni ohánějí, ale když dojde na lámání chleba, tak jsou první kapitolou, kde se škrtá. Tady by měla být určitě pozice České republiky ještě jednou zvážena.
Síla tzv. čistých plátců, tedy Velké Británie, Rakouska, Švédska, Dánska, Finska a Nizozemska podle jeho slov v Evropské unii rozhodně není malá. A pokud Evropský parlament neodsouhlasí návrh Rady EU, budou podle něho další jednání velmi bolestná.
