Česko by mělo patřit mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí
Česká republika by do roku 2020 měla být mezi dvacítkou nejkonkurenceschopnějších zemí světa. Prohlásil to dnes ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek na setkání s názvem Strategie konkurenceschopnosti. Stojí si za tím i přesto, že za poslední dva roky konkurenceschopnost České republiky stále klesá.
Podle žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se Česká republika propadla z 36. na 38. místo. Na prvních příčkách se ale umístily země s mnohem rozvinutějším ekonomickým systémem, než má Česká republika. V čele žebříčku stojí Švýcarsko, za ním je Singapur, třetí je Švédsko.
Na konkurenceschopnost ČR se ve Světě o druhé zaměřila Barbora Kreuzerová z Rádia Česko
Vůbec propad evropských států je trendem posledních let. Proč se propadá právě Česká republika - i přes novou strategii konkurenceschopnosti -, vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
„Protože je u nás určitě nějaká setrvačnost. A my se právě teď snažíme nastolit téma konkurenceschopnosti tak, abychom přijímali opatření, která ten trend obrátí. Takže v tomto ohledu je to ještě důkaz určité setrvačnosti a doufám, že příští rok už by se měly projevit naše snahy a kroky tak, abychom se zase posouvali v žebříčku nahoru,“ říká ministr.
Co se týče následujících let, je ministr Kocourek velmi optimistický. Alespoň co se týče cílů představené strategie.
„Máme docela ambiciózní cíl do roku 2020 se dostat mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa; to znamená v tom žebříčku postoupit výše o 18 míst. Myslím si, že reálné to je, ale bude to vyžadovat spoustu opatření a myslím, že pokud tento cíl vezmeme za svůj, tak to dokážeme,“ říká Martin Kocourek.
Instituce, infrastruktura a inovace
Tři hlavní pilíře strategie konkurenceschopnosti tvoří takzvaná tři "i". Tedy instituce, infrastruktura a inovace. Co se institucí týče, chce ministerstvo průmyslu a obchodu tlačit na elektronizaci státní správy, zvýšení její efektivity a zprůhlednění jejího fungování. Infrastruktura v pojetí ministerstva průmyslu znamená nejen kvalitnější silnice, ale také digitální a energetickou síť, která by obstála v konkurenci celé Evropy.
Evergreenem každé debaty o konkurenceschopnosti jsou inovace a jejich využití ve spolupráci praxe a školní výuky. Objevuje se tam také zemědělství. V rámci celé strategie také vzniklo 40 bodů, na kterých se podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy shodla všechna ministerstva.
„Ve strategii je celá řada věcí, které se vlastně dneska mohou začít dělat, ať už se to týká třeba zjednodušení fungování veřejného sektoru, dokončení projektů v elektronizaci státní správy. Další věcí je zjednodušit, ztransparentnit rozpočet a rozpočty ministerstev, a nebo třeba definování oborů, jako základ budoucí kohezní politiky a stejně tak i podpory v oblasti technologií,“ přibližuje náměstek Tlapa.
Dny právní legislativy i ‚klikací‘ rozpočty
Pokud je o konkrétní kroky na podporu konkurenceschopnosti, MPO většinou říká, že připravuje mapu toho, jak by vše mělo v ideálním případě vypadat a že konkrétní kroky už potom jsou na jednotlivých částech státní správy, ale i na soukromém sektoru.
Ale některé konkrétní kroky se připravují. Jedná se například o zavedení takzvaných dnů právní legislativy. Veškeré změny v legislativě by měly být soustředěny do určitých dnů, takže lidé by nemuseli chystané změny sledovat neustále. Stačilo by se na portál příslušného ministerstva podívat jednou za určitou dobu, třeba za půl roku. Konkrétní změnou by měly být také takzvané klikací rozpočty.
„To je inspirace z Velké Británie; stát a jednotlivé úřady, stejně tak i místní úřady, zveřejňují veškerý rozpočet transparentně na webu s tím, že se každý může podívat do poměrně vysokého detailu toho rozpočtu. Souvisí to s transparentností, je to i protikorupční opatření,“ vysvětluje Martin Tlapa.
Na rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu bychom se na internetu mohli podívat od ledna příštího roku, když všechno půjde dobře.
S eurem není důvod spěchat
Často diskutovanou otázkou je, zda by konkurenceschopnosti České republiky pomohlo přijetí společné evropské měny. Všichni exportéři vždy na podobných diskusních setkáních bojovali o to, aby euro bylo zavedeno co nejdříve. Exportéři si to přejí stále, protože jim vadí silná koruna, kvůli které přicházejí o část zisků v eurech nebo dolarech.
Silný kurz ale má i své výhody, upozorňuje předseda Mezinárodní obchodní komory a člen NERV Michal Mejstřík.
„Samozřejmě kurz koruny může být nepříjemným, zatěžujícím faktorem, takovým nepochybně je a ještě bude, ale má to i druhou stránku věci. Když teď slyšíme, že mzdy nám reálně vzrostly jenom o 0,7 procenta, právě v důsledku posilování koruny nám mzdy v eurech rostou,“ říká Mjestřík.
Do eurozóny se ale Česká republika v současné době nehrne; i experti se shodují na tom, že v tuto chvíli není kam spěchat.
