Česko by mělo přejít od uhlí a solárních elektráren k jádru, radí experti
Stát připravuje strategii, podle které bude postupovat v dalším budování zdrojů elektřiny až do roku 2040. Tým expertů pod vedením Václava Pačese doporučuje do roku 2030 nejméně polovinu energie čerpat z jádra, druhou polovinu pak z kombinace uhlí, plynu a obnovitelných zdrojů. Podporuje také stavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
Státní energetická koncepce státu nyní míří do meziresortního připomínkového řízení. Šanci vyjádřit se k plánu dalšího rozvoje energetiky tak budou mít i další ministerstva. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba chce definitivní podobu dokumentu předložit na konci srpna vládě společně se surovinovou koncepcí.
„Doporučovali jsme zejména dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně. Vycházeli jsme ze situace s naším uhlím – uhlí je cenná a naše jediná energetická surovina, ale je využívána dost neefektivně. Domníváme se, že by se uhlí mělo šetřit a využívat daleko efektivněji, mělo by se nechat pro teplárenství, případně chemický průmysl,“ míní Václav Pačes, předseda komise odborníků, která návrh pro vládu připravovala.
O státní energetické koncepci diskutoval předseda odborné komise Václav Pačes a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík
Podle expertů jsou uhelné elektrárny zastaralé, některé se budou muset brzy odstavit nebo velmi nákladně přebudovat. Výpadek produkce elektřiny z uhelných elektráren by měly nahradit právě nové bloky v Temelíně. Zvýšit by se měla i výroba elektřiny a především tepla z obnovitelných zdrojů.
„Počítáme i s úsporami, ale přece jen nám vychází, že spotřeba elektrické energie u nás poroste, rozhodně nebude stagnovat. Můžeme být úplně závislí na plynu, ale to myslím žádná zodpovědná vláda nepřipustí. Naše výpočty ukazují, že silová elektřina rozhodně nemůže být nahrazena obnovitelnými zdroji, ať už jsou v jakémkoli mixu,“ říká Pačes.
Energetická koncepce podpoří jádro. Uhlí se bude těžit méně, oznámil ministr Kuba
Číst článek
Předpokládaná cena stavby dvou nových bloků v Temelíně je 200 až 300 miliard korun. „Když si to rozpočítáte do 10 nebo 15 let, tak vyjde, že to je ročně třeba 25 nebo 30 miliard. A to je například méně, než kolik stát dává každý rok a bude ještě dlouho dávat do těch nesmyslných fotovoltaických elektráren, které byly tak nešikovně uzákoněny,“ připomíná předseda odborné komise.
Bursík: Stát nesleduje trendy
Bývalý ministr životního prostředí a expředseda Strany zelených Martin Bursík považuje energetickou koncepci za špatnou.
„My máme velký přebytek výroby elektřiny a velkým nedostatkem všech koncepcí, které byly doposud připraveny, je skutečnost, že vždy se koncepce dívají na to, jak vystavět zdroje energie a velmi podceňují stranu spotřeby a možnosti energetických úspor,“ tvrdí Bursík.
„Ministerstvo navrhuje, že by se od roku 2020 měly stavět nízkoenergetické domy. Ale máme ještě pasivní domy, to je přísnější forma výstavby, a pak máme domy s téměř nulovou spotřebou, které by se už podle platné české legislativy měly stavět od konce této dekády,“ připomíná bývalý ministr.
Ministerstvo podle něj podceňuje trendy v legislativě v oblasti výstavby, která počítá s tím, že se brzy budou stavět budovy s téměř nulovou spotřebu energií. Povinnou součástí bude i výroba části tepla nebo elektřiny z vlastních obnovitelných zdrojů.
Stát podle Bursíka také opomíjí vytváření „energetických ostrovů“, tedy nezávislých jednotek s vlastními zdroji energie či tepla: „Trend decentralizované výroby významně snižuje celkovou poptávku a není potřebné stavět nebo nahrazovat velké centrální zdroje. Tento parametr ve státní koncepci chybí.“
Kritizuje i omezení podpory obnovitelných zdrojů a přesun peněz na rozvoj jaderné energetiky. Větší pozornost by se podle něj měla věnovat i úsporám: „V současné době ČR vyváží tolik elektřiny, která se rovná výrobě elektřiny z Temelína. Máme takový přebytek, že vyvážíme, a přitom máme ohromný potenciál úspor, můžeme dále rozvíjet obnovitelné zdroje energie.“
„Co mi na státní energetické koncepci chybí nejvíce, je ekonomika. Tam nikde nejsou úvahy o tom, které zdroje v budoucnosti budou konkurenceschopné, jaké jsou trendy ve světě. Koncepce je vedena ideologií a politickou vůlí a není bohužel racionální,“ říká Martin Bursík.
