Česko chce snížit svou půjčku MMF na záchranu eurozóny

Česká republika chce Mezinárodnímu fondu půjčit míň peněz, než kolik původně požadovala eurozóna. Radiožurnálu to řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mince euro | Foto: European Commission Audiovisual service

Prohlášení vydané po telekonferenci ministrů financí členských zemí Evropské unie tvrdí, že ochotu podílet se na posílení MMF projevily i země mimo eurozónu – Dánsko, Polsko, Švédsko a právě Česká republika. To ale ministr Miroslav Kalousek označil za nepřesné.

Zídek, který Česko zastupoval, na telekonferenci oznámil, že vláda zatím o případné české půjčce měnovému fondu nerozhodla. Není tedy ještě vůbec jisté, jestli Česká republika půjčku uskuteční.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu vysvětluje postoj České republiky

„V prvé řadě vláda ještě nerozhodla, budeme se této věci věnovat. Předpokladem nějakého dalšího kroku je velmi intenzivní diskuze s Českou národní bankou, především s bankovním radou, protože ve svém důsledku ty prostředky neposkytuje český stát, ale Česká národní banka,“ potvrdil premiér Petr Nečas.

Praha je navíc proti tomu, aby případně musela půjčit v přepočtu skoro 90 miliard korun. Podle Zídka by mělo jít o výrazně nižší částku. Její výši by si prý mělo určit Česko samo.

„To byl základní požadavek, protože se kritizovalo to, že rozhodnutí o tom, kolik přispějeme, bylo učiněno členskými státy eurozóny, bez konzultace s námi.“

ČTĚTE TAKÉ: Půjčka členů eurozóny na dluhovou krizi nestačí

Složitý vzorec pro výpočet částky, kterou by měly přispět státy neplatící eurem, byl navíc změněn. Původní rozhodnutí přijaté předminulý týden v Bruselu označoval Kalousek jako nespravedlivé.

„Není fér, aby se to pro země mimo eurozónu počítalo stejným klíčem jako pro země eurozóny. Protože země eurozóny poskytují svoji vlastní měnu, kterou jim tiskne Evropská centrální banka, zatímco země mimo eurozónu by musely poskytnout svoji skutečnou část devizových rezerv, která by jim také mohla chybět,“ vysvětlil.

Fond by měl peníze použít především na případnou pomoc oslabeným zemím eurozóny. Státy eurozóny přispějí částkou 150 miliard eur. Ochotu pomoct projevily téměř všichni zbylí členové Evropské unie.

Bulharsko a Estonsko ovšem vyslovily jasné ne a Velká Británie například prohlásila, že přispěje jen v případě, kdy se k platbě rozhodnou i velké světové ekonomiky sdružené ve skupině G20. Ty se ovšem sejdou až na jaře.

Milan Kopp, Michaela Vetešková, Ondřej Houska, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme