Česko dostává z Bruselu mnohem méně peněz, než předpokládalo
Česká republika dostala zatím z Evropské unie o třetinu méně peněz, než vláda očekávala. Nepříjemné zjištění vyplývá z odpočtu příjmů a výdajů do unijní pokladny. Loni například desetimilionové Česko dostalo 246 milionů eur, zatímco pětimilionové Slovensko podle kvalifikovaných odhadů něco mezi 300 a 400 miliony eur, tedy v přepočtu na hlavu dvakrát až třikrát víc. Podobně vypadá i srovnání Česka s Polskem.
Česko mělo z Bruselu získat za první tři roky členství po odečtení všech odvodů 855 milionů eur. Podle dokumentů, které má Český rozhlas k dispozici, ale nakonec ale dostalo 574 milionů eur, tedy skoro o osm miliard korun méně.
Údaje potvrzuje i Jan Gregor z ministerstva financí. "Česká republika se po vstupu do Evropské unie dlouhodobě trápila s rozjezdem čerpání, čili možná tento pomalejší rozjezd čerpání je příčinou toho, že jsme dosáhli menší rozpočtové pozice, než jsme předpokládali," uvedl Gregor.
Bruselští diplomaté dokonce připouštějí hrozbu, že se Česko může stát už v následujících letech takzvaným čistým plátcem, tedy že víc odvede do unijního rozpočtu, než z něj bude získá.
Česká republika navíc dostává výrazně méně peněz, než ostatní postkomunistické země, které do Unie vstoupily před třemi lety, s výjimkou Slovinska. Na každého Čecha připadlo z unijních fondů v letech 2004 až 2006 necelých 58 eur. Na každého Slováka připadlo ve stejném období asi 154 eur, tedy zhruba dvaapůlkrát víc. Takový je alespoň oficiální odhad slovenské vlády.
Jan Gregor z ministerstva financí zdůrazňuje, že by se to mělo změnit v období 2007 až 2013, kdy se rozpočet unie řídí novými pravidly. "Česká republika byla úspěšnější ve vyjednávání prostředků, zejména u regionální politiky, kde jsme získali v přepočtu na hlavu největší objem prostředků. Zároveň díky tomu, že jsme bohatší než Polsko nebo Slovensko, tak zase odvádíme do rozpočtů Evropské unie víc," řekl Gregor.
Výpočty kolik přesně členské státy z unijní pokladny dostaly ve srovnání s tím, kolik zaplatily, se mohou ještě upřesnit. I diplomaté v Bruselu ale považují rozdíl mezi očekáváním a skutečnou bilancí mezi Prahou a Bruselem za velmi varující.
