Tempo meziroční inflace v říjnu zpomalilo na 15,1 procenta. Pokles předčil očekávaní analytiků
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Vývoj ovlivnilo zejména promítnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ).
„Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Díky promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulovému poplatku za podporované zdroje energie se ceny proti září snížily o 1,4 procenta. Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny elektřiny v oddíle bydlení klesly v říjnu meziměsíčně o 53,9 procenta, na druhou stranu však podle statistiků vzrostly ceny zemního plynu o 2,7 procenta, tuhých paliv o 8,4 procenta a tepla a teplé vody o 3,1 procenta.
Ceny potravin oproti září stouply, například u zeleniny byly vyšší o 9,6 procenta, cukru o 54,3 procenta, vajec o 27 procent, pekárenských výrobků o 3,1 procenta, drůbeže o 2,5 procenta, vepřového masa o 2,8 procenta, sýrů a tvarohů o dvě procenta a másla o 4,5 procenta.
Oděvy pak zdražily o 3,6 procenta a obuv o 4,5 procenta. V oddíle doprava vzrostly po dvouměsíčním poklesu ceny pohonných hmot a olejů o 4,9 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 2,8 procenta, zatímco ceny služeb o 0,7 procenta vzrostly.
Pokles spotřebitelských cen
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se v říjnu dostalo na nejnižší hodnotu od letošního dubna, kdy inflace činila 14,2 procenta. Naposledy meziroční inflace zpomalila v srpnu na 17,2 procenta, předtím 13 měsíců v řadě zrychlovala. V září pak opět zrychlila na 18 procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo v říjnu podle statistiků ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta, zatímco v září o 37,8 procenta rostly.
Letos se naštěstí ty nejvíc černé scénáře nenaplnily, říká Stanjura o odhadu růstu HDP na 2,4 procenta
Číst článek
Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil. Ceny pekárenských výrobků a obilovin byly vyšší o 29,1 procenta, masa o 26,6 procenta, vajec o 52,8 procenta, ovoce o 7,6 procenta, zeleniny o 24,4 procenta a cukru o 105,4 procenta.
Dále například podražila mouka o 53,3 procenta, chleba o 35,5 procenta, drůbeží maso o 42,3 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 38,1 procenta, oleje a tuky o 50,4 procenta.
V oddíle bydlení meziročně vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,4 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta, zemního plynu o 85,3 procenta, tuhých paliv o 67,1 procenta a tepla a teplé vody o 24,8 procenta.
Ceny pohonných hmot a olejů stouply o 21,7 procenta. Celkově ceny zboží úhrnem vzrostly o 16 procent a ceny služeb o 13,4 procenta, například ceny stravovacích služeb byly vyšší o 26,6 procenta.
Díky vládním opatřením
Podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně by bez započtení opatření pro snížení cen energií byla říjnová meziroční inflace 18,6 procenta. „Vzhledem k tomu, jakou váhu má ve spotřebním koši energie (zhruba pětinovou, tedy jen ta napřímo), tak to s celým indexem zamává,“ uvedl Bartoň na twitteru.
„Hlavní příčina říjnového poklesu inflace jde na vrub vládním opatřením, tedy úsporného energetického tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje,“ myslí si hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Tento efekt vzhledem k váze elektřiny ve spotřebním koši ukousl z meziroční inflace tři procentní body,“ dodal.
