Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Odbory volají po růstu na 11 500 korun

Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Vláda uvažuje o zvýšení minimální mzdy z nynějších 9900 korun na 11 tisíc, ale odboráři by chtěli až na 11 500. Naopak podle zaměstnavatelů je představitelný nárůst jen asi o 600 či 700 korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze | Foto: Fotobanka Pixabay

Minimální mzda by měla být taková, aby pracujícího uživila bez sociálních dávek, míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„To znamená, aby byla motivace k práci, což v České republice není,“ uvedl předseda odborů v rozhovoru pro Český rozhlas.

Přehrát

00:00 / 00:00

O minimální mzdě mluvili na ČRo Plus předseda ČMKOS Josef Středula a předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák

I odbory navrhované zvýšení o 1600 korun by podle něj ještě stále nebylo dostatečné. „Aby to splňovalo funkci, o níž jsem mluvil, tak by musela minimální mzda dosáhnout hodnoty asi 11 800 korun,“ doplnil Středula.

Představy vlády jsou o něco nižší – podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministerstvo práce chystá návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun. A ještě níž jsou pak představy zaměstnavatelů, podle nichž je možné reálné zvýšení minimální mzdy jen zhruba o 600 až 700 korun.

„Nereálné a populistické,“ okomentoval představy odborů prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

O minimální mzdě by měli zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů mluvit na příštím jednání tripartity. Hanák uvedl, že před jednáním nechce odkrývat karty, podle něj by však výrazné navýšení bylo v některých odvětvích průmyslu problém.

„Musím brát v úvahu ty obory ekonomiky, kde mzdy jsou výrazně nižší než v klasickém průmyslu,“ nastínil.

Ve 22 zemích Evropské unie

Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Minimální mzdu si stanovilo 22 z 28 zemí unie. Nejnižší mělo na začátku roku Bulharsko, 215 eur (5810 korun). Nejvíc se naopak vyplácí v Lucembursku – 1923 eur (51 967 korun). V Česku částka činí 366 eur, tedy 9900 korun.

Minimální mzdu nemají Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. Částka pod 500 eur se vyplácela v deseti členských a čtyřech kandidátských zemích. Nejvyšší byla v Polsku, a to 431 eur (11 648 korun).

Víc než Češi mají i Estonci, Chorvati, Slováci a Lotyši. Na Slovensku se vyplácí 405 eur (10 945 korun), tedy o víc než tisícikorunu víc než v Česku. Méně než pracovníci v ČR dostanou lidé v Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Bulharsku.

Práce (ilustr. obr.) | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Mezi 500 a 1000 eur si minimálně vydělají lidé ve Slovinsku, Portugalsku, Řecku, Španělsku, na Maltě a v kandidátském Turecku.

„Ve všech pěti členských zemích byla minimální mzda ve skutečnosti nižší než 800 eur měsíčně,“ uvádí Eurostat. Tisícovku eur přesahuje minimální mzda v sedmi členských státech.

Zatímco podle stanovené částky ČR patří k zemím s nejnižším minimálním výdělkem, při přepočtu na kupní sílu je mezi zeměmi se střední minimální mzdou. Díky nižším cenám a životním nákladům se do této skupiny přesunula většina států s nominálně nízkými mzdami. Podle standardu kupní síly (PSS) by minimální výdělek v Česku odpovídal 564 jednotkám.

Standard kupní síly je jednotka, za kterou si člověk může pořídit v každé zemi stejné množství zboží. Slováci by měli 597 jednotek, Maďaři 625 a Poláci 792. Země s nejvyššími minimálními mzdami by si naopak o pár desítek či stovek jednotek pohoršily.

Česko mělo podle Eurostatu také nejmenší poměr minimální mzdy k průměrnému výdělku. V roce 2014 představoval 33 procent. Od té doby se o dva až tři procentní body zvedl. Nejvyšší podíl byl ve Slovinsku, a to 51,3 procenta.

Sobotkova vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26 480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10 592 korun. Loni ve čtvrtém čtvrtletí činil průměrný výdělek 281 42 korun, z toho 40 procent je 11 257 korun.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme