Česko má letos sedmé nejnižší daně z příjmu z EU. Investory to přesto neláká
Česká republika má letos sedmé nejnižší daně z příjmu fyzických osob v Evropské unii. Vyplývá to z dnes zveřejněného srovnání evropského statistického úřadu Eurostat. V Česku je tato sazba dvou a dvacetiprocentní, zatímco ve Švédsku je přes 56 procent.
Nejnižší daň z příjmu - 10 procent - platí lidé v Bulharsku. Firmy v České republice platí 19procentní daň, což je osmá nejnižší sazba v unii. Do toho srovnání nejsou zahrnuty platby sociálního a zdravotního pojištění.
„Srovnání má smysl z jak hlediska podnikatelského sektoru, tak i z hlediska zdanění práce,“ připomněl ekonom Petr Zahradník z Národní ekonomické rady vlády.
„Součástí jakéhosi komplexnějšího přehledu, který Eurostat vydal, je i přehled o tzv. složené daňové kvótě a zdanění spotřeby, které je v EU tradičně daleko vyšší než zdanění příjmů, takže obraz si můžeme dělat komplexní.“
Podle Zahradníka je zdanění osobních i korporátních příjmů velmi významné z hlediska konkurenceschopnosti.
„Ale hned bychom museli druhým dechem dodat, že v řadě zemí se na úhradě plateb za zdravotní a sociální pojištění podílejí jak zaměstnanci, tak podnikatelský sektor. Takže pro komplexní pohled je vypovídající složená daňová kvóta.“
Díky relativně nízké sazbě korporátní daně je Česko daňově, resp. nákladově atraktivní. Bohužel, od roku 2008 k nám investoři nepřicházejí,“ zalitoval Zahradník.
Za důležité proto považuje i tzv. kvalitativní předpoklady konkurenceschopnosti, chování veřejné správy i vlastního podnikatelského subjektu a podmínky, které na podnikatelském trhu jsou.
Zahradník už nespatřuje příliš prostoru pro ještě vyšší zdaňování spotřeby. „Z přehledu vyplynulo, že z hlediska DPH i spotřební daně jsme v nadprůměru.“
„Co se týče přímých daní, tak tam si asi lze určitý prostor pro zvýšení sazeb představit,“ konstatoval Petr Zahradník. Osobně se ale domnívá, že větší prostor existuje u daně z nemovitostí, kterou u nás pokládá spíše za formální.
