Česko má nejvíc nezaměstnaných ve své historii
Každý desátý ekonomicky výkonný obyvatel České republiky je bez práce. Míra nezaměstnanosti na konci loňského roku vzrostla na 10,3 procenta a vytvořila tak nový historický rekord v České republice. Nárůst počtu lidí bez zaměstnání hlásí všechny okresy.
Mezi nové uchazeče o zaměstnání se v prosinci na úřadech práce zapsalo 57.454 lidí. Lidí bez práce přibylo ve všech okresech. Nejvíce na Jesenicku - o 13,7 procenta, Pardubicku a Písecku.
Celkově je nejvyšší nezaměstnanost v okresech Most, Karviná, Teplice, Louny, Chomutov, Ostrava, Bruntál a Jeseník. Nezaměstnanost se tam pohybuje od 18,2 procenta v Bruntále a Jeseníku po 23,5 procenta v Mostě.
Také na Děčínsku je nezaměstnanost velkým problémem - práci tam hledá víc než 11 tisíc lidí. V nejsložitější situaci se ocitla obec Merboltice, kde bez práce zůstává každý druhý obyvatel v produktivním věku. Šanci na nové pracovní uplatnění v regionu komplikuje nízká kvalifikovanost nezaměstnaných.
Téměř každý druhý z nich má totiž pouze základní vzdělání - pro ně jsou vyhlídky na nové pracovní uplatnění nejhorší. Zvláště v situaci, kdy ve firmách, které volná místa nabízejí, zahraniční vlastníci nebo spoluvlastníci požadují vedle odborné kvalifikace i dobré jazykové znalosti, říká Marie Gutová z děčínského úřadu práce. "Starší věková kategorie, to je hodně velký problém, protože samozřejmě na to nebyli připraveni, a mladá generace, ta zase třeba cizí jazyky jakž takž ovládá, ale zas nemá praxi, což zaměstnavatelům také nevyhovuje."
Analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl si myslí, že nezaměstnanost se v lednu ještě zvýší a lze očekávat míru až 10,5 procenta. "V průběhu zimy očekáváme další růst míry nezaměstnanosti, avšak na jaře a v létě se podmínky na trhu práce zlepší, a to v závislosti na lepšící se ekonomickou situaci ve světě."
Také Škromachovo ministerstvo očekává, že v lednu lidí bez práce ještě přibude; vývoj v dalších měsících už ale podle mluvčí Kateřiny Prejdové vidí optimisticky.
"Počítáme jako každý rok, že zase vzrostou počty pracovních příležitostí, především v odvětvích sezónního charakteru, to znamená v zemědělství, ve stavebnictví a podobně. A navíc počítáme s větším rozšířením nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti - to by mělo vést k tomu, že by míra nezaměstnanosti měla zase poklesnout."
Evropská komise v říjnu varovala, že v eurozóně bude v roce 2004 zřejmě přibývat lidí bez práce. Ve svém podzimního ekonomickém výhledu prognózuje, že se tam míra nezaměstnanosti přehoupne přes 9 procent. Nejvíc se má dotknout stavebnictví a zpracovatelského průmyslu. Jak se ve výhledu konstatuje, vytváření nových pracovních míst vázne už od poloviny roku 2002. Dá se přitom počítat s tím, že firmy se budou i dál snažit snižovat své náklady a propouštět.
Tento scénář komise předpokládá i přesto, že příští rok začne podle ní evropská ekonomika po zpomalení způsobeném mimojiné napětím kolem Iráku znovu nabírat dech. O něco lepší čísla než příští rok se podle komise prý dají čekat v roce 2005.
