Česko má politickou záruku pro stabilitu bank. Právní zatím dostat nemůže

Česko si v Bruselu vyjednalo záruky pro stabilitu bank. Ostatní země Evropské unie Prahu ujistily, že chystaná bankovní unie nepovede k přeměně českých bank na pouhé pobočky jejich zahraničních vlastníků. Výměnou za záruky, že tuzemské banky zůstanou stabilní, Česká republika zřejmě stáhne hrozbu veta chystaného přenosu dohledu nad bankami v eurozóně na Evropskou centrální banku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská centrální banka (ECB) | Zdroj: ČTK

„Zatím jednáme. Předpokládáme, že se to jednání posunulo správným směrem. Definitivně to bude známé až po jednání rady ministrů financí Ekofin a po jednání Evropské rady. Pokud by byly naplněny ty přísliby, které jsou výsledkem dosavadních jednání, mohlo by to vést k tomu, že bychom nevyužili veta,“ potvrzuje Petr Nečas.

„To není důvod k vetu. Došlo k významnému posunu, protože právní služba Evropské unie, která návrh recitálu, který jsem prezentoval před týdnem, odmítla a navrhla vlastní variantu, tedy obsahově podle našeho názoru výrazné záruky, že Česká národní banka jako národní autorita bude neobejitelná,“ vysvětluje ministr finančí Miroslav Kalousek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O bankovní unii mluvil na Rádiu Česko Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády

Vláda i Česká národní banka tvrdí, že po změně českých bank na pobočky by z nich jejich zahraniční vlastníci mohli snadno vytáhnout peníze. ČNB proto požadovala, aby mohla přeměnu banky na pouhou pobočku zakázat. To se ale Česku kvůli odporu drtivé většiny ostatních zemí vyjednat nepodařilo.

Místo toho má Praha získat ujištění, že připravovaná bankovní unie nebude pro vlastníky pobídkou, aby se do přeměny bank na pobočky pustili. O kompromisu budou dnes v Bruselu jednat ministři financí zemí evropské sedmadvacítky. Podle diplomatických zdrojů Českého rozhlasu takové ujištění vládě stačí, pro Českou národní banku je ale nedostatečné.

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl vidí problém možné dohody v tom, že pokud bude funkční, tak neprojde.

Miroslav Singer, | Foto: Alžběta Švarcová

„Buď jsou ty věci dobře udělané, takže jsou připravené i na špatné časy, pak jsou ale neakceptovatelné. Anebo máte koncept, který je akceptovatelný pro všechny, pak je ale nefunkční. A já si myslím, že v tomhle dilematu se objevuje i bankovní unie,“ říká Hampl.

Guvernér Miroslav Singer tvrdí, že bankovní unii potřebuje eurozóna. Nepotřebuje ji Velká Británie, Švédsko ani Česká republika. Hrozí prý riziko, že i země, které neplatí eurem, by mohly na některé mechanismy doplatit. Citlivými místy jsou třeba povinnost vzájemné pomoci uvnitř jednotlivých finančních skupin. Zájem skupiny je nadřazen zájmu dceřiných firem, problematické jsou vzájemné záruky fondů na pojištění vkladů.

„My do poslední chvíle nevíme, jestli premiér řekne ano, protože nevíme, jak ten systém bude vypadat. Schvaluje se jednomyslně, každý stát musí souhlasit. A je logické, že každý stát si bude až do poslední chvíle držet určité pojistky. Je ale možné, že konečného konsenzu bude dosaženo už dnešního večera na radě Ekofin,“ říká státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling.

Právní záruku zatím nelze získat

Vláda podle něj žádala společně s ČNB efektivní záruky pro stabilitu finančního sektoru. „Cestou bylo především získání politické deklarace v rámci stávajícího nařízení o sjednoceného bankovním dohledu. V tom stávajícím nařízení však nelze upravovat věci, které se ho netýkají. Právní záruky bude možné zakotvit až v nějakých budoucích navazujících právních aktech,“ vysvětluje Belling a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Postoj Česka k bankovní unii popsala na Radiožurnálu redaktorka Jitka Hanžlová

„Nyní můžeme získat pouze politickou záruku, ne právní. Ta nynější záruka ale jasně říká, že nový systém nesmí vést k tomu, aby kohokoli motivoval ke změně právního statusu banky v České republice z dcery na pobočku pouze na základě vzniku jednotného evropského regulátora.“

Podle Bellinga není reálné, že dojde k naplnění požadavku ČNB, aby měla právo veta při možné přeměně systémově důležitých bank na pobočky. Právo veta by prý bylo v rozporu s principy vnitřního trhu, podle nichž každý majitel může svobodně rozhodovat o právním statusu svého podniku na území Evropské unie.

Ondřej Černý, Ondřej Houska, Martin Hromádka, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme