Česko může získat až miliardovou podporu na stavbu energetických sítí

Česká republika by měla včas předložit kvalitní projekty na stavbu energetických sítí, jako jsou například plynovody. Pak na ně může získat miliardovou podporu z evropských peněz. Před svou schůzkou s premiérem Bohuslavem Sobotkou to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který má na starosti energetickou unii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Bohuslav Sobotka a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič | Foto: Filip Jandourek

Vznik energetické unie by měl přispět ke snížení energetické závislosti na Rusku a také ke snížení cen, které evropští občané i firmy za energie platí. Projekt byl schválen na březnovém summitu unie.

Autoři energetické unie upozorňují, že elektřina i zemní plyn jsou na starém kontinentě výrazně dražší v porovnání s jinými částmi světa. A prý zbytečně, jak zaznělo také na dnešní schůzce Sobotky se Šefčovičem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko může získat až miliardovou podporu na stavbu energetických sítí. O tématu mluvil i energetický poradce Vratislav Ludvík

„Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie, takže určitě i konkurenceschopnost je úzce spojená s tím, za jakých cen energie průmysl, ale i celá Česká republika funguje,“ říká Šefčovič.

Ceny energií jsou v Evropě vysoko nad cenami ve Spojených státech nebo třeba v Asii. To samozřejmě pro evropské firmy představuje konkurenční nevýhodu.

Jednou z hlavních příčin vysokých cen v Evropě je podle Šefčoviče to, že si každá země určuje energetickou politiku po svém – státy mají různé systémy poplatků nebo dotací pro zdroje energií.

„V jedné zemi to je jádro, v jiné jsou to obnovitelné zdroje, v další zase uhlí. Každá země má nějaké své specifikum, které si různým způsobem financovala. Některé tak činily přímo ve formě státní pomoci, jiné to zahrnuly do cen. V každé zemi se poplatky pro přenosové soustavy stanovují jiným způsobem,“ vysvětluje Šefčovič.

Administrativní, finanční a technické bariéry

Tyto dotace a poplatky ovšem výrazně zvyšují koncové ceny. „Podle našich čísel za poslední období dotovaly členské státy různým způsobem různé druhy energií sumou 120 miliard eur. A obnovitelné zdroje byly jen jednou položkou,“ upozorňuje Šefčovič.

120 miliard eur, tedy více než 3,2 bilionu korun. Evropská komise by v rámci energetické unie ráda zavedla jasnější pravidla pro to, jaká podpora je možná, a jaká už nikoliv. I to by podle ní mělo přispět ke snížení cen energií.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič | Foto: Filip Jandourek

„Očekáváme také, že se nám podaří odstranit co nejvíc administrativních, finančních a technických bariér, které vznikly, anebo přetrvávají mezi jednotlivými členskými státy na trhu EU, a to proto, abychom měli mnohem větší konkurenci na trhu s energiemi a aby byli spotřebitelé mnohem většími pány a mohli se snáze rozhodnout, od koho a za jakou cenu si chtějí energii koupit,“ uvažuje Šefčovič.

Ideálem tedy je, aby spotřebitel mohl energie nakupovat zcela volně v rámci celé Evropské unie od jakýchkoliv dodavatelů. I když cesta k tomuto stavu bude určitě ještě velmi složitá.

„Sjednocení evropské regulace a sjednocení řízení evropských soustav bude základní podmínkou pro jakékoliv pokrčování evropské energetické unie,“ zdůrazňuje energetický poradce Vratislav Ludvík. Podle něj je to ale otázkou dvou až tří let.

Dalším cílem energetické unie je snížení závislosti na Rusku. Přispět k tomu má mimo jiné další budování potrubí, které členské země unie vzájemně propojí.

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme