Česko nebude jadernou velmocí. Ministr Kuba zastavil plány na výstavbu reaktorů

Ministr průmyslu Martin Kuba definitivně zavrhl megalomanské plány svého předchůdce Martina Kocourka na výstavbu osmnácti nových reaktorů. Ty se měly původně postavit do roku 2060. Současný ministr je o dost střízlivější.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín, reaktorová část. | Foto: Filip Jandourek

Česko si podle něj vystačí s dostavbou dvou bloků Temelína a s prodloužením provozu Dukovan. Napsaly to Hospodářské noviny.

„Evropa směřuje k deficitu elektřiny. To je dáno tím, že velká část elektrárenských kapacit v Evropě byla postavena po 2. světové válce a je dnes na konci své životnosti. Postavit nové elektrárny bude komplikované ve většině zemí unie. Naší ambicí je mít dost elektřiny pro sebe,“ konstatuje vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška.

S podporou dostavby jaderných bloků váhá ředitel Laboratoře experimentální ekonomie na národohospodářské fakultě VŠE Miroslav Zajíček. Ten upozorňuje, že dnes nikdo nemůže predikovat ceny a ani omezení, která budou v energetickém sektoru za 20 let.

„Jestli ČEZ dnes volá po tom, že bude potřebovat pravděpodobně nějakou formu státní garance, tak to je důkaz toho, jak riziková investice to je. Kdyby to byla tak superzisková investice, tak jednoznačně výhodná, taky by ČEZ v žádném případě žádnou vládní garanci nehledal,“ říká Zajíček.

A právě investoři podle Miroslava Zajíčka rozhodnou o další výstavbě energetických zdrojů.

„Rozhodne ten, kdo ČEZu nakonec půjčí. Když jim nikdo na stavbu nepůjčí, tak se stavět nebude, ať se česká vláda postaví na hlavu. Jakmile by tam byla nějaká vládní garance, to už je mnohem složitější proces – to by znamenalo otázku parlamentního hlasování, protože by to třeba znamenalo potenciální závazky státního rozpočtu,“ doplňuje.

A politici s podporu výstavby jaderných bloků opravdu šetří. Podle vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky dokonce ustupují od podpory veškerých velkých energetických projektů. A to nejen jaderných elektráren.

„Ona vždycky trošku čoudí, smrdí, vždycky někomu něco vadí. Dneska už máte protesty i proti větrníkům a fotovoltaickým elektrárnám. V tom vidím ten základní problém, klesá ochota podstupovat jakákoli nepříjemná jednání o čemkoli. Výsledkem pak bude stále nová a nová série omezení a předpisů, která bude často alibistická pro vlády a politiky,“ hodnotí Bartuška.

Nejsou na to peníze, soudí prezident Svazu průmyslu a dopravy

Plán výstavby 18 nových reaktorů podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nebyl realistický.

„Když si vezmete, co stojí jeden reaktor, tak je logické, že tato země by na to ani v té dohledné době neměla, i kdyby rostla ekonomika. Pro český průmysl je nesmírně zajímavé a zásadní, aby se postavily dva nové bloky Temelína.“

Přehrát

00:00 / 00:00

BARTUŠKA.mp3

Původní myšlenka Česka, jako exportní energetické velmoci se Hanákovi moc nezamlouvá. Raději by mluvil o skromnosti.

„Vypadá to sice velice hezky, ale to je nezaplatitelné. Máme problémy v řadě jiných věcí, nejen v energetice a dopravní infrastruktuře. Jakýkoli megalomanský projekt v jedné oblasti by poškodil ostatní sféry českého průmyslu,“ namítá prezident Svazu průmyslu a dopravy.

O dostavbu dvou bloků Temelína stále usilují tři uchazeči. Francouzská Areva, americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium Atomstrojexport. Šéf Svazu průmyslu a dopravy sleduje možnosti domácích zdrojů.

„Pro nás je naprosto nejzásadnější, aby co největší počet našich firem bylo přímo dodavatelem i subdodavatelem, to je největší přání. Jsem optimista v tom, že takto přemýšlí i vláda,“ reaguje Jaroslav Hanák.

Exministr Kocourek počítal při výstavbě 18 jaderných elektráren s poměrně velkým objemem ofsetů. O případnou ztrátu finančních zdrojů se Hanák nebojí.

„Takhle to nikdo nepočítal. Jestli byla tahle megalomanská strategie vedená až do roku 2060, tak takové přímé propočty a přínos pro českou ekonomiku nikdo nespočítal. Dokonce nikdo nespočítal ani náklady kolik by to stálo, ani jestli by na to naše země měla,“ uzavírá prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Jakub Viliš, Markéta Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme