Česko nesouhlasí s britským návrhem zmrazení rozpočtu

Česká republika je proti zmrazení evropského rozpočtu na léta 2014 až 2020. Návrh na zmrazení předložili na bruselské schůzce evropských lídrů Britové. Podle nich by se společné evropské prostředky měly zvyšovat jen o inflaci. Češi by však mohli v budoucnu přijít o desítky miliard korun z evropských fondů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: Emanuel Macoun

Jestliže by se zmrazila výše rozpočtu na rok 2013 a stoupal by jen o inflaci, průměrný růst HDP Evropské unie by byl vyšší. Tedy k evropskému HDP by se výše evropského rozpočtu snižovala a v rozpočtu by byly nižší výdaje oproti minulosti.

Velká Británie si uvědomuje, že ubrat na zemědělských dotacích je zcela neprůchodné, a proto tuto možnost ani nenavrhuje. Má podporu Francie a získala také podporu Němců, nabízí se tedy už jen jedna velká kapitola, kde škrtat - kohezní politika, tedy podpora pro chudší oblasti. Zde ale může Česko získat až stovky miliard korun a úbytkem z kohezních fondů pro české regiony by tratilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj Pavel Novák z Bruselu o změně Lisabonské smlouvy

Podle agentury Reuters sice česká vláda britský záměr podporuje, je to však mýlka. Chybnou informaci vyvrátil i premiér Petr Nečas.

Lídři členských zemí Unie se už dohodli na drobné změně Lisabonské smlouvy, aby mohl vzniknout stálý systém pomoci pro předlužené země eurozóny.

Změna má platit od 1.ledna 2013. Současný záchranný mechanismus, ze kterého se pomohlo 67 miliardami eur Irsku, je totiž limitovaný právě rokem 2013. Původně v něm bylo 440 miliard eur od eurozóny, zbytek do 750 miliard má přidat Mezinárodní Měnový Fond a Evropská komise.

I soukromí investoři by přišli o dluhopisy

Pokud se nějaká země dostane do dluhových problémů jako letos Řecko a Irsko, v krajním případě by mohla dostat pomoc od členských států eurozóny podmíněnou tvrdými rozpočtovými škrty a fiskální disciplínou.

Kdyby by byla země uznána za insolventní, na řadu by mohl přijít i státní bankrot podle pravidel Mezinárodního měnového fondu. O část svých investic do státních dluhopisů by přišli i soukromí investoři.

Za státy, které nebudou schopné své hospodaření vést dobře, se už nebude platit ze státních pokladen ostatních zemí eurozóny, ale budou se na tom podílet i soukromé subjekty.

Pomoc jako poslední možnost

Němci, Češi nebo Slováci na summitu zdůrazňují, že pomoc předluženým zemím musí být až úplně poslední možností v případě skutečně celoevropské dluhové krize. Taková podmínka bude i součástí nových unijních pravidel, objevuje se ale určitý rozpor.

V textu je sice psáno, že pomoc musí být na místě až v případě nezbytně nutném, avšak mechanismus rozlišuje dvě věci - jestliže je země solventní, ale dočasně si nemůže obstarat peníze, anebo jestliže je insolventní.

Z návrhu vyplývá, že země může dostat evropskou pomoc i v případě, že má problém pouze s likviditou. Zde však panuje neshoda, není to tedy prostředek poslední nouze. Rozpor přiznal i premiér Nečas s tím, že se teprve v praxi uvidí, jak bude celá situace fungovat.

Nelze vyloučit, že při schvalování dojde k potížím. V ratifikačním procesu stále existují články v ratifikačním procesu, u kterých nelze predikovat, co se stane. V některých zemích má schvalování proběhnout zjednodušenou procedutrou v parlamentech. Změna se má formulovat jako stručná a jasná, aby nidko ratifikaci neprotahoval.

Jednání institucí potrvá do března

Nyní se odsouhlasilo, jak změny a text mají vypadat, jaká má být charakteristika mechanismu. Vše se ještě musí zkonzultovat s experty z Evropské komise, musí se hlasovat v Evropském parlamentu a ke konzultacím to dostane Evropská centrální banka. Do března by měly tyto instituce připomínkovat text a formálně se má přijmout na příštím summitu v březnu v Bruselu. Poté by se měl text ratifikovat ve všech 27 zemích.

Zatím se neví, jak se budou do mechanismu "nalívat" peníze. Podle premiéra Nečase by se například mohly vybírat pokuty za porušování paktu stability a růstu.

Lisabonská smlouva se mění kvůli obavě, že by německý ústavní soud mohl odmítnout vznik stálého mechanismu, protože v článku Smlouvy stojí, že se nesmí pomáhat předluženým státům. Mění se tedy tak, že zakotvuje možnost vzniku stálého mechanismu, který navíc nebude součástí unijních smluv, ale separátní mezivládní dohodou.

Pavel Novák, Patricie Polanská, Martina Mašíková, Ondřej Houska, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme