Česko prohrálo arbitráž s Nomurou
Česká republika prohrála arbitráž s japonskou Nomurou. Mezinárodní arbitři v Londýně usoudili, že český stát nedostatečně ochránil zájmy zahraničního investora v bývalé Investiční a poštovní bance, kterou stát po uvalení nucené správy prodal ČSOB za jednu korunu. Nomura po státu požaduje 40 miliard korun. Kolik bude muset Praha Japoncům zaplatit, určí arbitři později.
Nomura žádá v arbitráži miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu. "Nomura vítá verdikt, podle něhož Česká republika svým postupem v případě IPB porušila své mezinárodní závazky. S důvěrou očekáváme další jednání, ve kterém bude stanovena výše škody, již nám bude muset Česko uhradit," uvedl mluvčí Nomury Jiří Hrabovský.
K částce, kterou arbitři určí v druhém kole, se Radiožurnálu vyjádřil finanční analytik společnosti Cyrus Jan Procházka: "Já pořád doufám, že tento šok byl zatím jenom prvním kolem. A že v tom kole druhém bude buď částka významně snížena, nebo se dojde k názoru, že tam nakonec ani žádná platba neproběhne, protože jsou možné další zápočty pohledávek mezi bankou a českým státem."
Místopředseda ODS Petr Nečas je prohrou státu v tomto sporu zklamán: "Bohužel to potvrzuje mimo jiné to, že věc převzetí Investiční a poštovní banky nebyla v pořádku a nyní na to máme i rozsudek stanovený mezinárodní autoritou. Bohužel to s největší pravděpodobností budeme muset zaplatit my všichni daňoví poplatníci a měla by z toho být vyvozena konkrétní politická zodpovědnost konkrétních lidí, kteří tuto věc obhajovali, nebo dokonce prosazovali ve své době," řekl Nečas Radiožurnálu.
Česká republika ovšem v prvním kole sporu také částečně uspěla. Arbitři zamítli názor Nomury, že šlo v případě IPB o vyvlastnění. Naopak japonská banka uspěla s jiným tvrzením, a to, že vláda Miloše Zemana nepřistupovala ke všem bankám na trhu stejně a že některé subjekty diskriminovala. To se týká například toho, jak ČSOB získala IPB za jednu korunu.
Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jde jen o jednu prohranou bitvu z dlouhé války. Příští týden totiž začíná v Curychu arbitráž, kde naopak Česká republika žaluje Nomuru o 263 miliard korun. V tomto případě je například obsaženo obvinění ze škodlivého působení Nomury v IPB, které podle českého státu vedlo až k jejímu krachu.
O privatizaci státního podílu v IPB rozhodla vláda v listopadu 1996. Stát v té době již nedržel v bance majoritu. V březnu 1998 pak vládní kabinet rozhodl o prodeji 36procentního podílu v IPB japonské bance Nomura za 3,031 miliardy korun. Centrální banka se souhlasem ministerstva financí uvalila 16. června 2000 na IPB nucenou správu. O tři dny později 19. června 2000 se ČSOB dohodla s nuceným správcem IPB, ČNB a ministerstvem financí na převzetí kontroly v IPB. 4. července 2000 Poslanecká sněmovna ustavila vyšetřovací komisi pro objasnění rozhodování státu v IPB. V červenci 2001 komise zveřejnila závěry, podle nichž byly smlouvy o prodeji banky jednostranně výhodné pro ČSOB na úkor státu.
Spor s Nomurou není jediný, kterému musela Česká republika v minulosti čelit. Například prohraná arbitráž se společností CME Ronalda Laudera o zmařené investice do televize NOVA stála daňové poplatníky 10 miliard korun. Dalších více než tři sta miliónů korun pak ze státní pokladny putovalo na účet firmy Diag Human podnikatele Josefa Šťávy po prohraném sporu za obchodní ztrátu v kauze zpracování krevní plazmy.
Otevřené pak zůstávají další arbitráže: například cukrovarnická britsko-francouzská společnost Eastern Sugar po nás žádá tři miliardy korun. Viní stát z diskriminačního přidělování kvót na výrobu cukru. Další miliardy pak po nás chce společnost Petrcíle za akcie Nové huti, o ty se s námi soudí také největší výrobce oceli na světě firma Mittal Steel.
