Česko se nebude podílet na dalších půjčkách Řecku
Praha se nebude účastnit další snahy zachránit Řecko. Vyplývá to z návrhu závěrů bruselské schůzky evropských lídrů, které má Český rozhlas k dispozici. Další desítky miliard eur Řekům půjčí jen země eurozóny a Mezinárodní měnový fond.
Detaily druhého pokusu zachránit zadlužené Řecko mají příští měsíc vypracovat ministři financí zemí eurozóny. Půjčky celkově přesahující 100 miliard eur Řekové dostanou jen pod podmínkou přijetí dalších úsporných opatření.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové je záchrana Řecka nutná pro stabilizaci eurozóny: „Dosáhli jsme důležité politické dohody, která zajistí stabilitu eura. Znovu v ní zdůrazňujeme, že pro to uděláme cokoliv."
Výsledek jednání summitu EU k deficitu Řecka a pomoc eurozóny rozebral v Ozvěnách dne přímo z Bruselu zpravodaj Pavel Novák
Jeden čas byla na stole možnost, že bude prostřednictvím záchranného fondu EFSM za část půjček ručit i Česko. Praha to spolu s Velkou Británií odmítala.
Podle premiéra Petra Nečase je jen malá naděje, že se záchrana Řecka podaří. Atény by podle něj měly raději část svého dluhu škrtnout, tedy zbankrotovat.
To ale eurozóna odmítá, protože se bojí šíření paniky a nové finanční krize.
Výzva Řekům
Řecký premiér Jorgos Papandreu slibuje, že příští úterý vláda prosadí v parlamentu další balík úsporných opatření. To je podmínkou další finanční pomoci. Vláda musí zvýšit daně, zahájit privatizaci a škrtat ve výdajích ze státního rozpočtu.
Evropská rada vyzvala všechny politické síly v Řecku, aby se sjednotily a hlavní body úsporného plánu podpořily.
Opozice ale nesouhlasí a proti úsporným opatřením jsou i odbory. Na začátku příštího týdne ochromí Řecko osmačtyřiceti hodinová generální stávka.
Ostrovy ne
Řecko má brzy dostat pátou splátku z už přislíbené pomoci od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Tentokrát to má být 12 miliard eur.
Podmínkou ale je, aby řecký parlament 28. 6. schválil návrhy premiéra Papandrea. Chce-li se země vyhnout bankrotu, bude muset dál škrtat, snižovat platy, výdaje a náklady, prodávat státní majetek. Jak připomněl v Ozvěnách dne zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Pavel Novák, Řecko se nechce zbavovat celých svých ostrovů, i když by to mohlo situaci zřejmě rychle vyřešit.
Schválení úsporných opatření zajistí Řecku souhlas ministrů financí eurozóny, kteří se speciálně kvůli Aténám sejdou 3. července, aby rozhodli o vyplacení páté splátky Řecku ve výši 12 miliard eur.
V době summitu se separátně sešli také představitelé pravicových vlád v sedmadvacítce se šéfem hlavní řecké opoziční strany Antonisem Samarasem. Dá se předpokládat, že ho přesvědčovali, aby v parlamentu jeho strana – Nová demokracie - podpořila úsporná opatření.
Byla to ale také Nové demokracie s premiérem Kostasem Karamanlisem, která pokračovala v zadlužování země a neinformovala pravdivě EU o skutečné výši řeckého schodku. Právě překvapení z velkého nárůstu deficitu pak vyvolalo nervozitu na finančních trzích a odstartovalo směřování Řecka k bankrotu.
I když bude Řecko plnit podmínky záchranného programu a bude dostávat další splátky na úhradu svých dluhů, je už teď jasné, že ani oněch 110 miliard eur na to nebude stačit. A tak je na obzoru i další konkrétní plán, další půjčka, která pravděpodobně přesáhne 100 miliard eur.
Budou o ní jednat ministři financí eurozóny 11. července a druhý záchranný balík by měl být připravený do podzimu. Řecko by měl držet nad vodou do roku 2014.
