Česko si pohoršilo v žebříčku konkurenceschopnosti, vede opět Švýcarsko

Česko je na 39. místě v pořadí konkurenceschopnosti zemí. Proti loňsku o jednu příčku spadlo. Globální žebříček sestavuje Světové ekonomické fórum, hodnotí v něm 144 států.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skleněná továrna, manufaktura, kde se vyrábí Volkswageny Phaeton, Drážďany, Německo

Skleněná továrna, manufaktura, kde se vyrábí Volkswageny Phaeton, Drážďany, Německo | Foto: Filip Jandourek

Počtvrté za sebou se nejkonkurenčnější zemí stalo Švýcarsko. Za ním se umístil Singapur, na dalších místech jsou Finsko a Švédsko.

Pozice Česka se znovu zhoršila, přesto zůstalo nejlepší ze zemí visegrádské čtyřky. Polsko je 41., Maďarsko se propadlo o 12 míst na 60. pozici, Slovensko zaujímá 71. příčku.

Čtvrtým rokem po sobě klesají na žebříčku Spojené státy, teď jsou na sedmém místě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko si pohoršilo v žebříčku konkurenceschopnosti. Podrobnosti přidal redaktor Jaroslav Skalický

Zpráva poukazuje na to, že severské země se nejlépe dokázaly vyrovnat s dopady globální krize v roce 2008 a stabilizovaly svou konkurenceschopnost.

Naopak jihoevropské státy Řecko a Portugalsko jsou odkázány na finanční pomoc evropských institucí, Španělsko zase požádalo Evropskou unii o injekci pro své banky.

Světové ekonomické fórum definuje konkurenceschopnost jako soubor institucí a faktorů, které určují úroveň produktivity dané země.

Cílem je vytvořit takové prostředí, ve kterém mohou firmy i zaměstnanci zvyšovat svoji produktivitu. Ta jim jednak zajišťuje vysoké příjmy a také vede k vysoké návratnosti investic, což je cesta k dalšímu růstu.

Fórum sleduje asi stovku indikátorů v jednotlivých zemích. Rozděluje je do 12 pilířů konkurenceschopnosti, které pokládá za nejdůležitější faktory pro růst produktivity. Pro hodnocení používá dotazníkové šetření mezi asi 12 tisíci manažerů ze všech sledovaných zemí.

Posuzuje nejen rozvoj infrastruktury, makroekonomickou stabilitu, výši investic do zdraví a vzdělávání, ale také třeba efektivnost trhu práce. V poslední době se zvyšuje význam technologické připravenosti zemí, tedy jak jsou schopny přijímat nové technologie. S tím například souvisí úroveň vzdělanosti lidí.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme