Kvůli špatným silnicím přichází Česko o miliardy ročně. Za sedm let se index kvality posunul jen mírně
Špatný stav silnic v Česku přináší ztráty v řádech několika miliard korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase. Česká republika přitom v investicích do silniční sítě dlouhodobě zaostává za průměrem Evropské unie i V4. Kvalita silnic, která je v Česku šestá nejhorší v unii, má zároveň přímý vliv na vývoj HDP a nezaměstnanosti. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank. V Česku bylo k 1. lednu 2019 celkem 1273 kilometrů dálnic.
Česko je přitom – vzhledem ke své geografické poloze – na kvalitě dopravní sítě a její napojení na okolní země závislé. Avšak ve srovnání s velikostně a ekonomicky srovnatelnými státy investovalo v letech 2010 až 2017 v průměru o 120 miliard korun méně, což je přibližně 800 kilometrů dálnic.
Dálnice by stavěl rychleji jen superman, tvrdí ministr Ťok. Jak to dokázali Poláci?
Číst článek
Index kvality silnic se v letech 2010–2017 na sedmibodové škále v Česku posunul z 3,6 na hodnotu 4,0. Například v sousedním Polsku se za stejné období index posunul z 2,6 na 4,1. Podle modelu Raiffeisenbank by přitom zlepšení o jeden bod v indexu vedl ke zvýšení HDP na obyvatele o 5,7 procentního bodu.
Miliarda kvůli čekání
Analýza se zaměřila také na ekonomické dopady současné modernizace dálnice D1. Podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic by cesta autem mezi Brnem a Prahou po D1 měla za normálních okolností trvat hodinu a 45 minut.
Během současné modernizace však podle analýzy trvá cesta zhruba o půl hodiny déle. Při tomto zpoždění tak řidiči podle banky čekáním a ztrátou času a produkce promrhají až 1,1 miliardy korun ročně.
Nové silnice stojí peníze, tvrdí poslanec Kolovratník. Navrhuje zdražit dálniční známky
Číst článek
Analýza také ukázala, že dobudování dálniční sítě má vliv na ekonomickou úroveň jednotlivých regionů. Po napojení Ostravy na dálniční síť se v celém regionu začala postupně snižovat nezaměstnanost, její vývoj se nakonec přiblížil k celorepublikovému průměru.
Přímý vliv na ekonomiku
Opačný vývoj naopak zaznamenal jihočeský region, který dosud není napojen na souvislou dálnici směrem do hlavního města. Podobný vývoj lze v těchto regionech sledovat i na růstu HDP. Přímý vliv kvality silniční sítě na ekonomickou situací regionů lze pozorovat například i v Polsku.
V Česku aktuálně chybí k dostavění hlavní sítě dálnic asi 800 kilometrů. Ta by podle původních plánů měla být dokončena do roku 2030. Podle programového prohlášení vlády by do roku 2021 mělo být zprovozněno asi 210 kilometrů.
Z dosavadních ekonomických analýz i závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ovšem vyplývá, že se plán na dokončení dálniční sítě pravděpodobně nestihne.
V loňském roce byly v zemi postaveny celkem čtyři kilometry nových dálnic. Letos by podle plánů ministerstva dopravy mělo být zprovozněno kolem 26 kilometrů.
