Česku hrozí miliardové ztráty kvůli nedokončené elektrárně v Turecku. Na vyjednávání moc času nezbývá

Vláda bude ve středu řešit co dál s problémovou stavbou uhelné elektrárny v Turecku, kvůli níž hrozí státu miliardové výdaje. Na projekt dala úvěr Česká exportní banka a pojistil ho státní EGAP. Stavba se ale těsně před dokončením zastavila.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tepelná elektrárna | Foto: Wikimedia Creative Commons 3.0, Tanzeel Ahad

Podle zprávy ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD, kterou má Český rozhlas k dispozici, turecký majitel tak zřejmě nebude schopen úvěr splácet. EGAPu hrozí, že bude muset vytvořit rezervu na výplatu 16 miliardové pojistky a požádat o pomoc stát. Podle dokumentu by se o řešení mělo jednat s tureckou vládou. Ve hře je i pomoc dceřiné firmy ČEZ, Škody Praha.

„Je třeba elektrárnu připravit na zimu, aby nedocházelo k velkým škodám, které by se potom mohly nějakým způsobem projevit i na České exportní bance. Škoda Praha myslím pomoci bude umět. Stejně tak pomáháme s analýzami, co je potřeba udělat pro to, aby elektrárnu byl investor schopný uvést do provozu a provozovat ji,“ řekl ředitel ČEZu Daniel Beneš. EGAP odmítl celý případ komentovat.

Problémů, které zavinily odklad dokončení, je na obřím projektu více. K hlavním ale patří dvě věci. Jednak spor mezi majitelem elektrárny, kterým je turecká firma Adularya, a generálním dodavatelem stavby, což je česká dcera holdingu Vítkovice, Vítkovice Power Ingeneering. Firmy se přou o to, kdo může za problémy se spalováním uhlí, které v kotli nehoří tak, jak má.

Cílem majitelů bylo vyvést z OKD peníze, tvrdí žaloba. Firma možná bude chtít po Bakalovi a NWR přes 65 miliard

Číst článek

To byl jeden z důvodů proč Adularya přestala dodavateli už dříve platit a projekt nabral velké zpoždění. Vítkovice Power Ingeneering se pak mimo jiné i z tohoto důvodu dostaly letos do insolvence. Další problém přišel v létě, kdy v Turecku došlo k neúspěšnému vojenskému puči a následným čistkám turecké vlády. Ty postihly i vedení firmy Adularya, jejíž řízení převzal turecký státní fond.

Ten nemá příliš velký zájem v projektu soukromé elektrárny pokračovat. Jak vyplývá ze zprávy ministerstva průmyslu, pro tureckou stranu je prioritní variantou se elektrárny spíše zbavit. Převzít by si ji měla česká strana, tedy ČEB, nebo nějaká jiná státní společnost. Ta by potom projekt buď prodala a z výnosu uspokojila alespoň část nesplaceného úvěru ČEB, anebo by elektrárnu dokončila, někdo by ji provozoval a z prodeje elektřiny pak splácel Česku dluh.

Jednání v Turecku proběhla zatím zejména na úrovni společnosti Adularya a státního fondu, který firmu nyní řídí. Ti se k řešení staví chladně, proto podle vládní zprávy bude potřeba citlivě jednat na úrovni turecké vlády. Česká strana sice nechce platit ztráty, na druhou stranu si ale nechce velkým právním tlakem tureckou vládu znepřátelit.

Na vyjednávání přitom moc času nezbývá. Elektrárna stojí asi 800 metrů nad mořem, tedy v oblasti, kde je v zimě chladno a sníh. Hrozí tedy velké poškození rozestavěného projektu. Proto se akutně hledají peníze na zakonzervování, což by mělo vyjít asi na 12 milionů korun.

Smísí se dvě dávky nafty v jedné konvi? Advokáti se přeli u soudu v kauze Čepro

Číst článek

Jednou z variant je, že by se do projektu vložila polostátní Škoda Praha, což je dceřina firma elektrárenského kolosu ČEZ. Klíčové je také rozhodnutí o dalším osudu projektu, protože pokud zůstane nedokončený, bude si EGAP muset udělat rezervy na 16 miliardovou pojistku. Pak by ale nepochybně musel stát sáhnout do svého rozpočtu a EGAPu finančně pomoci.

Potíží kolem úvěrů České exportní banky je více. Hlavně v minulosti vedení banky poskytovalo miliardové úvěry, které neměly dostatečné záruky proti nesplácení. O desítky miliard tak banka a potažmo i pojišťovna EGAP přišly nebo ještě přijdou v Rusku či na Ukrajině. Některými obchody se také zabývá policie.

Vláda se snaží upravit pravidla tak, aby čerpání peněz z úvěrů šlo i přes české dodavatele projektů, tedy nejen zahraniční vlastníky, u nichž je pak například vymahatelnost úvěrů obtížnější. Dalším záměrem, o kterém se mluví je spojení EGAPu a ČEB pod jednu střechu. To ale vázne, ministerstva se nedokáží dohodnout jakou strategii zvolit. Kvůli "zabetonované" situaci také z dozorčí rady ČEB nyní odchází bankéř Pavel Kysilka.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme