Česku se podařilo na summitu EU upozornit na význam jednotného trhu

Na unijním summitu v Bruselu se podařilo prosadit význam dobudování jednotného trhu pro obnovení hospodářského růstu. Na základě dopisu 12 zemí se do závěrů schůzky dostaly závazky k dotváření jednotného hospodářského prostoru.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Nečas dorazil na summit EU | Foto: Reuters

Jde hlavně o odstranění bariér pro přeshraniční poskytování služeb, snížení administrativní zátěže podnikatelů nebo vzájemné uznávání kvalifikačních osvědčení pracovníků různých profesí.

Jednotný trh měl původně začít fungovat už v roce 1992, jeho myšlenka stála už na začátku Evropského hospodářského společenství na konci 50. Jet. Ideu jednotného trhu se zcela podařilo naplnit u zboží, nefunguje ale například u poskytování služeb, které se také podílejí velkou měrou na tvorbě HDP v celé EU.

Existuje tam totiž mnoho překážek. V různých státech jsou odlišné procedury, jak například může podnikatel zahájit svoji činnost, různé technické a administrativní požadavky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Závěrečné dokumenty summitu EU přiblížil v Ranním Radiožurnálu bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák

Česká republika patří mezi iniciátory výzvy k dokončení jednotného trhu a premiér Petr Nečas je s výsledky prvního dne summitu spokojený.

„Dochází k velice výraznému posunu. Samozřejmě definitivní znění bude až po skončení Evropské rady, ale já jsem spokojen, že všech osm klíčových oblastí se postupně více a více promítá do znění závěru Evropské rady. Já to vidím jako jednoznačně pozitivní krok,“ řekl Petr Nečas.

Premiér Nečas exkluzivně: ČR je hnacím motorem tvorby jednotného trhu

Číst článek

Bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák, který se seznámil závěrečnými dokumenty summitu, v Ranním Radiožurnálu připomněl, že se v nich píše, že například do roku 2015 se má dotvořit jednotný digitální trh, aby se usnadnilo online obchodování, bylo bezpečnější a zákazníci mu více věřili. Mají se odstraňovat různé zbytečné regulace na unijní i národní úrovni.

V závěrech se mluví například také o tom, že pohyb pracovních sil v Evropě se má podpořit tím, že si státy budou vzájemně uznávat doklady o kvalifikaci pracovníků. Cílem má být také, aby podnikatelé tvořili nová pracovní místa třeba tím, že se sníží daňové zatížení. Vše má vést k tomu, aby v celé EU klesla za osm let nezaměstnanost tak, že práci budou mít aspoň tři čtvrtiny obyvatel v produktivním věku.

Prioritou je podpora ekonomického růstu

Během prvního dne schůzky v Bruselu se lídři členských zemí evropské sedmadvacítky shodli na tom, že státy EU by se neměly zaměřit jen na škrty a další úsporná opatření. Prioritou se pro ně má stát podpora ekonomického růstu.

Podle účastníků summitu už pominula nejhlubší fáze dluhové krize v eurozóně. Proto se teď Evropa musí soustředit posílení výkonnosti své ekonomiky.

Země unie by měly například snížit zdanění práce nebo omezit byrokracii. Reformy ale nemůže diktovat Brusel. Jejich provedení je na politicích každého členského státu.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ocenil, že evropští lídři se poprvé po dlouhé době nemuseli zabývat dluhovou krizí.

„Tato schůzka nebyla zaměřená na zvládnutí krize. Hlavním tématem byla podpora hospodářského růstu,“ prohlásil Barroso.

To se líbí i České republice, podle níž je potřeba liberalizovat evropský trh se službami.

Řada analytiků ale unii varuje před ukvapenými závěry. Dluhovou krizi podle nich zmírnila jen injekce víc než jednoho bilionu eur, kterou bankám v eurozóně poskytla Evropská centrální banka. Banky za část peněz nakoupily dluhopisy Itálie a Španělska, čímž snížily jejich výnosy. Hlavní příčiny problémů to prý ale neřeší.

Závěry prvního dne summitu

Závěrem vrcholné schůzky Evropské unie, která pokračuje i dnes, je také prodloužení funkčního období na dalšího dva a půl roku takzvanému prezidentovi bloku evropských států Hermanu van Rompuyovi. Ve funkci bude až do listopadu 2014.

Evropští lídři se v Bruselu také dohodli, že udělí Srbsku status kandidátské země. To je nezbytná podmínka k zahájení přístupových rozhovorů, které ale v případě balkánské země budou zřejmě trvat několik let.

Kandidáty na členství v Evropské unii jsou kromě Srbska také Turecko, Island, Černá Hora a Makedonie.

Pavel Novák, Jan Prokeš, Ondřej Houska, Eva Presová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme