Česku vadí harmonizace daní, evropský pakt ji však pouze nastínil

Evropská unie se snaží harmonizovat daně a Česko se staví na odpor. Tohle alespoň tvrdí premiér Petr Nečas. Ten na bruselské schůzce evropských lídrů odmítl podepsat takzvaný Pakt pro euro, který má zvýšit konkurenceschopnost Unie vůči světu. Česko s drtivou většinou návrhů souhlasí, bojí se ale pasáží o daních pro firmy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nicolas Sarkozy, slovinský premiér Borut Pahor, Petr Nečas, Angela Merkelová a řecký premiér George Papandreu na bruselském summitu

Nicolas Sarkozy, slovinský premiér Borut Pahor, Petr Nečas, Angela Merkelová a řecký premiér George Papandreu na bruselském summitu | Zdroj: ČTK

„My jsme velmi ostražití k tomu, aby se zaváděla harmonizace daní,“ řekl v Bruselu Petr Nečas k návrhu harmonizovat daňový základ pro firmy. Česká vláda ho tvrdě odmítá, podle Nečase by to mohlo vést k odlivu zahraničních investic.

V Paktu pro euro se však o sjednocení daňového základu hovoří jen velmi vágně. Jeho účastníci se spíše zavazují ke zvážení takové možnosti. Navíc se v dokumentu zdůrazňuje, že daňové otázky zůstávají národní záležitostí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvláštní zpravodaj ČRo na summitu Ondřej Houska a náměstek ministra financí Ladislav Minčič o evropských daních v Ozvěnách dne

„Diskuse teprve začínají,“ přiznává náměstek ministra financí Ladislav Minčič. „V tomto měsíci byl zveřejněn návrh určité směrnice a o tom, jak bude směrnice vypadat, se bude jednat třeba i deset let, než dojde k takové textaci, která by byla akceptovatelná.“

Podle Minčiče záleží na mnoha detailech – na povinnosti konsolidace nebo jakým způsobem se bude přerozdělovat daň konsolidovaných firem. „Nějaký návrh tady už je, ale obávám se, že může vyvolat jisté napětí i u velkých zemí,“ tvrdí.

Proti jsou další země, k paktu se však připojily

Česká republika má právo veta. Němci a Francouzi si sjednocení daňového základu přejí, stejný názor jako Češi mají naopak Irové, Dánové nebo Slováci.

Ti všichni by stáli po boku českých politiků proti jakékoli snaze prosadit harmonizaci evropských daní, zároveň se však k Paktu pro euro připojili. „České argumenty proti připojení k Paktu pro euro tak znějí spíše jako výmluvy,“ upozorňuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na bruselském summitu Ondřej Houska.

Minčič ubezpečuje, že se Česko odmítnutím nevyčlenilo z diskusí. „Pozici Česka bych nazval pozicí aktivního pozorovatele. Je pravda, že tento pakt zůstává otevřený i do budoucna. Pakliže se přesvědčíme o tom, že pakt je novým přínosem k mechanismům, které v Evropě fungují, bude jistě dopřána možnost zvážit, jestli přínosy převažují nad hrozbami.“

Mertlík: Česko se nakonec k paktu připojí

„Myšlenka sjednotit daňový základ neznamená sjednocení sazeb,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík a zdůvodňuje, proč je podle něho v zájmu Česka podporovat dobře dohodnutou definici daňového základu:

„V České republice u daňového základu pro daně z příjmu právnických osob jsou často velice rozsáhlé nesmyslné výjimky, náš systém je velice vzdálený doporučením Mezinárodního měnového fondu a OECD, aby daňový základ byl co nejširší a na něj byly nasazeny nepříliš vysoké daně.“

Mertlík se obává, že se spíše čeští politici báli přijmout něco, co nedojednali. Ekonomické důvody existují, i když nejsou dostatečně akcentovány.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekonom společnosti Next finance Vladimír Pikora a hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík o českém postoji k Paktu o euro ve Světě o jedné Rádia Česko

Pakt je podle něho nastaven proti státům, které by chtěly vybočit z řady, třeba že budou mít jiné daně. „Přitom si musíme uvědomit, že v eurozóně se už země nemají čím odlišovat kromě ceny práce. Ve svém výsledku podle mne zůstanou chudé regiony chudé a bohaté bohaté. Nedojde tedy ke kohezi, o které se mluví.“

Součástí původního Paktu pro konkurenceschopnost byla společná fiskální politika. Opatření ve fiskální oblasti zůstávají i v nové podobě paktu, není tam však žádný sankční mechanismus. „Pakt pro euro je dohodou zúčastněných zemí, že budou jednou do roka vyhodnocovat své národní pozice,“ vysvětluje ekonom společnosti Next finance Vladimír Pikora.

Eurozóna hájí především své zájmy

Mertlík upozorňuje, že byť jde o Evropskou unii jako celek, pakt hájí především zájmy eurozóny. Navzdory tomu je však podle něho v dlouhodobém zájmu České republiky do paktu vstoupit. „Pakt je součástí procesu rozčlenění Evropy na jádro a periferii a Česko chce být určitě součástí jádra, nikoli zemí druhé kategorie,“ dodává.

Také Pikora vidí v paktu zájmy eurozóny. „Podle mě všechna jednání byla o tom, že se Německo velmi obává toho, že problémy jihu zaplatí hlavně Němci. Protože tomu chtějí zabránit, chtějí mít možnost tu situaci nějakým způsobem kontrolovat. Chápu to jako logické opatření.“

Naďa Bělovská, Ondřej Houska, Lucie Maňourová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme