Českým firmám pomůže v krizi kurzarbeit. Místo výpovědi se zkrátí pracovní doba

Firmám, které nechtějí v krizi propustit své zaměstnance, od ledna pomůže stát. V Česku začne platit takzvaný kurzarbeit. Tedy program na podporu zaměstnanosti. V praxi vypadá tak, že podnik uvolní zaměstnance z práce a vyplácí mu polovinu platu. Dalších dvacet procent přidá stát. Podmínkou ale je, že všechny žádosti musí schválit vláda.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Možnost „kurzarbeit“ už firmy mají několik let. Mohou po určitou dobu zkrátit pracovní úvazek svým zaměstnancům. Za to jim vyplatí šedesát procent jejich mzdy. Dalších třicet procent potom těmto lidem uhradí stát

Možnost „kurzarbeit“ už firmy mají několik let. Mohou po určitou dobu zkrátit pracovní úvazek svým zaměstnancům. Za to jim vyplatí šedesát procent jejich mzdy. Dalších třicet procent potom těmto lidem uhradí stát | Foto: Fotobanka RGBStock

Kurzarbeit je krizové řešení pro firmy, které v případě potíží musely propouštět zaměstnance. V praxi to bude znamenat, že podnik na určitou část měsíce pouze uvolní zaměstnance z práce a nedá mu za to celou část mzdy. Pracovník ale dostane částečné vyrovnání od státu.

„Tento příspěvek nakonec vláda schválila tak, že by se zaměstnanci vyplácelo 70 procent jeho průměrné mzdy, a to tak, že 50 procent této částky by hradil zaměstnavatel a 20 procent by bylo hrazeno ze státního rozpočtu,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko v roce 2015 zavede Kurzarbeit. Reportáž připravil redaktor ČRo Jan Beneš

České podniky můžou žádat o přechod na kurzarbeit od jara příštího roku. Odbory s návrhem vlády ale původně nesouhlasily a chtěly, aby pracovníci z podniků v krizi dostávali až 90 procent mzdy. Polovinu této částky od firmy a polovinu od státu. S konečnou verzí jsou ale odboráři nakonec spokojeni.

„To je mírnější varianta. Ta ještě lepší by byla, kdyby zaměstnanci dostali 90 procent průměrného výdělku s tím, že by se podělili rovným dílem zaměstnavatel a stát,“ říká šéf odborů Josef Štředula.

Se zavedením kurzarbeitu souhlasí i šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák: „Naše firmy v oblasti průmyslu ho využijí především v době ekonomické krize anebo při mimořádných živelních pohromách, jako jsou povodně. To jsou hlavní dva atributy.“

Někteří odborníci a zaměstnavatelé ale tento krizový program kritizují. Podle nich není vůbec jasné, jak rychle budou podniky schopné na kurzarbeit přejít. O žádosti o podporu každé z nich bude navíc rozhodovat přímo vládní kabinet. Podle ministryně práce Michaely Marksové to ale žádná překážka nebude.

„Tato jedna podmínka tam nebude škodit a nebude překážkou, protože zatím nepředpokládáme, že těch žádostí bude tolik. Pokud by se stalo v praxi, že by to bylo neúnosné i administrativně, i na to množství, tak bychom od toho mohli upustit.“

Firmy můžou kurzarbeit čerpat půl roku, při opakované žádosti maximálně rok. Kurzarbeit používají i některé sousední státy - hlavně Německo a Rakousko.

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme