Českým podnikatelům se více otevřou třetí trhy. Stát jim podal pomocnou ruku
Brazílie, Indie, Čína, Spojené státy nebo Irák - to jsou země, na které se v příštích letech má soustředit český průmysl. Počítá s tím exportní strategie ministerstva průmyslu a obchodu. Resort chce motivovat především menší a střední firmy. Na neevropských trzích jim zajistí zázemí a pomůže v prodeji jejich výrobků.
Jediné, co drží českou ekonomiku nad vodou, je vývoz. Podniky to ale mají čím dál těžší. Vláda - stejně jako všechny předchozí - teď proto zdůrazňuje, že bude podnikům při pronikání na zahraniční trhy pomáhat.
„Jsou to velmi často země, které potřebují, aby tam českým podnikatelům někdo otevíral dveře, aby tam probíhalo jednání mezi státní správou. Právě proto jsme je vybrali,“ potvrdil Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS.
„Je jasné, že ty země mají větší růstový potenciál, ale nemají růstový potenciál českého exportu. Pokud budeme měřit nárůst českého exportu v těchto zemích, tak ten tam poroste jenom v momentě, kdy mu budeme pomáhat,“ vysvětlil.
Plány ministerstva uvítal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák:
„Když přijedete do autoritativních zemí, jako je Rusko, Čína, Indie, a chcete v byznysu něco dokázat, tak musíte mít garanci vlády. Bez toho ta šance není. Viděl jsem to v Íráku, perfektně to bylo vidět v Kolumbii, v Ekvádoru.“
Obchodní mise v zahraničí posílí
Vláda podnikům už před časem slíbila, že mohou získat od státu služby, které jim pomůžou hledat nová odbytiště, nové zahraniční partnery.
První krok už učinila. Ministerstvo průmyslu a obchodu sloučilo do jednotné sítě obchodní mise zahraničních poboček státních agentur CzechInvest a CzechTrade. Teď je to 38 kanceláří a do konce příštího roku by jich mělo fungovat až 70 v celkem v 56 zemích světa.
Už do toho, kde budou pobočky umístěné, měli více než kdy jindy možnost mluvit podnikatelé.
Pracovníci poboček by měli mít dostatek zasvěcených informací o místním trhu a měli by vědět, s kým se do obchodů pouštět anebo nepouštět.
Kromě toho by měli znát podrobně předpisy a normy země, ve které jsou. Tím by mohly českým podnikům usnadnit už rozhodování o tom, zda se jim vůbec vyplatí snažit se dostat na místní trh. Například kvůli dovozním clům, hygienickým a technologickým normám a podobně.
Pracovníci poboček by navíc měli být schopni pomoci se sjednáním schůzky, a když už k tomu dojde, měli by vyslancům českého podniku nabídnout kancelář jako místo pro setkání s potenciálním partnerem.
