Čeští podnikatelé expandují na Balkán. Má to však i svá rizika
Společnosti ČEZ zkrachovala další investice na Balkáně - rozhodla se prodat problémovou distribuční síť v Albánii. A velké potíže má i v Bosně. České firmy přesto na západním Balkáně hledají uplatnění. S větším či menším úspěchem se pokoušejí znovu dobýt tamní trhy, těžce poznamenané jugoslávskou válkou v 90. letech.
Kdo se dokáže prosadit v době krize, má zpravidla vyhráno a získá před ostatními náskok. Skupina NOEN teď oťukává balkánský prostor.
„My se na ten trh díváme tak, že je to místo, kde historicky působíme a naše výrobky tady velmi dobře znají. Česká republika vždy vyvážela na Balkán velké investiční celky. Proto se na tento trh díváme znovu a chceme navázat na tu historii, která byla velmi úspěšná. Konkrétně je to v oblasti povrchové těžby a technologií, dálkovou dopravu velkých objemů a sypkých materiálů a v oblasti energetiky,“ říká ředitel skupiny NOEN Vladimír Jaroš.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba dlouhodobé projekty podporuje: „Nejde vždy jen o to zvýšit objem českého exportu do dané země. Jsme si vědomi toho, že ekonomika Bosny a Hercegoviny se potýká se svými problémy, s velkým procentem nezaměstnanosti. České firmy musejí přinášet řešení i takovýchto problémů.“
Takových i jiných. Například ČEZ má velké problémy s projektem elektrárny v Hercegovině, jiné firmy zase narážejí na balkánskou obchodní mentalitu, korupci nebo nefungující soudy.
„To je velký domácí úkol pro politiky Bosny a Hercegoviny, pokud stojí o příliv zahraničních investic, tak stabilizovat svoje politické a ekonomické prostředí. Aby zahraniční investoři měli jistotu, že o své investice nepřijdou a ty nebudou zmařeny,“ uvádí Kuba.
To také prezidentovi bosenské obchodní komory kladl na srdce šéf české komory Petr Kužel:
„Nabádal jsem svůj protějšek, aby podnikatelé, kteří přijdou z Česka, měli investici zcela jistou. To znamená, aby se směnila i struktura v některých zákonech.“
Přesto je o Balkán zájem. Do Bělehradu a Sarajeva odjelo více než 40 šéfů a zástupců velkých českých podniků. Ti nejzkušenější říkají, že rozhodující jsou nejen dobré smlouvy a pojištění investic, ale především osobní kontakty, odhad partnerů a důvěrná znalost místních poměrů.
