Válka o akcie ČEZ. Beneš se pustil do miliardáře Tkáče

Vedení ČEZu odmítlo některé návrhy, které chtěli probírat minoritní akcionáři na mimořádné valné hromadě firmy na konci listopadu. Vyplývá to z pozvánky pro akcionáře, kterou na svém webu v pátek ČEZ zveřejnil.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

O svolání mimořádné valné hromady požádali akcionáři ovládající více než jedno procento akcií. Jde o analytika finanční skupiny J&T Michala Šnobra a další tři firmy se sídlem na Kypru, s nimiž Šnobr spolupracuje.

Myslíme si, že jsme technicky schopni udržet elektrárnu Dukovany v chodu 60 let, tvrdí ČEZ

Číst článek

ČEZ odmítl projednat hlavně návrh, aby akcionáři zamítli možnost prodeje uhelné elektrárny Počerady z majetku ČEZ. Nezařadil na program ani bod, kdy mu chtěli akcionáři zakázat nové investice mimo trhy Česka a Slovenska.

Generální ředitel firmy Daniel Beneš to v rozhovoru pro čtvrteční Mf Dnes pak zdůvodnil tím, že omezení podnikání ČEZu by mohlo být vnímáno jako pokus o kartelovou dohodu. Podle něj jsou totiž minoritní akcionáři propojení s finanční skupinou J&T, která má nepřímo zájmy v energetice.

Konkrétně mezi akcionáři, kteří museli do skoupení jednoho procenta akcií investovat miliardy korun, má být spolumajitel J&T Patrik Tkáč. Podle Beneše to firma vnímá jako riziko.

„Má totiž zároveň ekonomický prospěch z podnikání našeho konkurenta - Energetického a průmyslového holdingu (EPH)," řekl novinám Beneš. ČEZ by se tak v případě podezření z kartelu, což je dohoda o rozdělení trhu, vystavila riziku pokuty 10 procent z celosvětového obratu firmy.

Čistý zisk ČEZu klesl meziročně o polovinu, loni ho výrazně zvyšoval prodej akcií benzinek MOL

Číst článek

EPH ovládá miliardář Daniel Křetínský. Až do loňska v něm ale měla podíl právě J&T a Tkáč. Křetínský od nich podíly vykoupil, stále je ale splácí. S Tkáčem také Křetínský dál podniká, ale v jiných oborech. Vlastní spolu média či podíly v internetovém prodejci.

Právě EPH také v minulosti chtěla koupit zmíněnou elektrárnu Počerady. ČEZ ale nakonec podepsal smlouvu na její případný prodej s dalším podnikatelem v energetice a konkurentem EPH, Pavlem Tykačem a jeho Sev.en Energy.

Rozhodnutí, zda dosluhující elektrárnu prodá, nebo ne, má podle kontraktu ČEZ udělat do konce příštího roku. Šnobr prodej elektrárny Tykačovi dlouhodobě kritizuje. Součástí dohody je navíc i smlouva o odběr uhlí od Sev.enu. Podmínky obchodu přitom podle Šnobra nejsou známy a existuje tak riziko, že může být pro ČEZ nevýhodný.

Nepřípustné chování amatéra

Patrik Tkáč ale postranní ekonomické úmysly vylučuje. Na Benešova slova reagoval prostřednictvím své mluvčí Moniky Veselé tak, že se šéf ČEZu chová nepřípustně a jako amatér.

„Jakékoli hodnocení minoritních akcionářů ze strany nejvyššího vedení společnosti ČEZ považujeme přinejmenším za neprofesionální. Za nepřípustné pak považujeme nařčení vlastníků firmy, tedy akcionářů ČEZ, z nezájmu o dlouhodobou prosperitu firmy, ústy jejího generálního ředitele. Skupina J&T je jedním z mnoha pasivních investorů, minoritních akcionářů ČEZ, které prezentuje Michal Šnobr, jemuž plně důvěřujeme.“

Podobně reagoval i Šnobr. Podle něj je jediný důvod, proč spolu s ostatními požádal o svolání mimořádné valné hromady ČEZu ochrana jejich majetku, tedy hodnoty akcií společnosti. O to by se také podle něj měl hlavně Beneš starat: „Jeho role je zhodnocovat všem akcionářům co nejlépe majetek, rozhodně ne spekulovat nad motivací jednotlivých akcionářů, proč drží akcie,“ uvedl Šnobr.

V dozorčí radě ČEZ skončili předseda a další dva členové, svůj vliv posílilo ministerstvo financí

Číst článek

Další akcionáři, s nimiž o valnou hromadu analytik požádal, jsou společnosti se sídlem na Kypru, a to J&T Securities Management Limited, Tinsel Enterprices Limited a Hamafin Resources Limited. Některé firmy jsou s J&T a tedy i Tkáčem tedy propojeny přímo, některé byly v minulosti. Šnobr k tomu dříve pouze řekl, že se jedná o investice bohatých lidi.

Podle Šnobra je navíc důležité, že zkušenost s Benešem coby šéfem ČEZu je „doslova tragická“. „Myslím ve správě majetku. Víme, jak dopadly investice v jihovýchodní Evropě, víme co se dělo při přelicencování Jaderné elektrárny Dukovany. Je to celá plejáda pochybných, anebo ztrátových obchodů,“ zdůraznil Šnobr.

ČEZ ale trvá na tom, že investice na Balkáně a v dalších zemích ve výsledku ztrátové nebyly, i když v některých zemích se objevily komplikace. Příkladem je třeba Albánie či Bulharsko, kde ČEZ dříve nakoupené firmy musel prodat a o peníze pak vedl či bude vést arbitráže.

Právě aktuální potíže firmy v Bulharsku také akcionáři zmiňují v návrhu bodu valné hromady o omezení dalších investic ČEZu v zahraničí. „Po obdobných problémech v Albánii, Bulharsku, Rumunsku, Turecku, ale i investic do větrných elektráren v Polsku, které skončily či končí nutností tvorby opravných položek k získaným aktivům nebo přímo znatelnými ztrátami v řádech vyšších miliard korun je zřejmé, že v této oblasti jde o chronické selhání vedení ČEZ,“ zdůvodňují, proč chtějí zastavit další expanzi.

Jádro? Bez nás

Dalším z bodů, který ČEZ nepřijal do programu valné hromady, je návrh na zahájení okamžitých úspor, kterými by firma získala peníze na případný odkup minoritních akcionářů. Ti se totiž podle předchozího vysvětlení nechtějí podílet na případné výstavbě nových jaderných zdrojů.

Minoritní akcionáři ve svém návrhu doslova píší, že odmítají, aby si na jejich úkor „stát plnil své strategické cíle energetické politiky bez ohledu na přiměřenou návratnost projektu.“ Jinými slovy, pokud chce stát stavět ztrátové jaderné elektrárny, má si poškozovat jen své akcie a minoritní akcionáře raději vykoupit.

O tom, zda se budou stavět nové bloky, vláda doposud nerozhodla. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden pouze přišel s tím, že by se mohla prodloužit životnost elektráren Dukovany a rozhodnutí o stavbě nových reaktorů by se tak mohlo odložit o 10 let.

Václav Pačes skončí v čele dozorčí rady ČEZ. ‚Nejsem brán jako Babišův člověk,‘ tvrdí

Číst článek

Na programu jednání akcionářů tedy nakonec zůstaly celkem tři body. Jedním z nich je změna stanov, aby opční akciový program pro vrcholový management firmy napříště schvalovala valná hromada, a ne jen dozorčí rada. V opčním programu jde o to, že v současné době má nárok na akcie firmy představenstvo plus zhruba desítka jeho podřízených.

Podle minoritářů jsou ale podmínky opcí neprůhledné a celý program postrádá smysl. Nemotivuje prý totiž k tomu, aby šéfové ČEZu zvyšovali hodnotu akcií pro všechny. „Kvalifikovaný akcionář odmítá prebendy tohoto typu pro management společnosti ČEZ a požaduje vypracování nového opčního programu, který bude předložen valné hromadě,“ stojí v návrhu.

Stanovy by se dále měly změnit tak, aby valná hromada do budoucna schvalovala strategii dalšího rozvoje firmy včetně velkých investic. Malí akcionáři chtěli, aby to bylo jednou za dva roky, ČEZ ale dal protinávrh na schvalování jednou za čtyři roky.

Valná hromada by také měla probrat návrh na doplnění dozorčí rady o zástupce drobných vlastníků.

Co z projednaných návrhů projde, bude každopádně záležet na tom, jak na valné hromadě rozhodne stát. Ten totiž drží 70 procent akcií ČEZu a bez jeho souhlasu žádná úprava stanov ani změny v dozorčí radě neprojdou. Jak bude stát hlasovat není jasné. Ministerstvo financí, které ho v ČEZ zastupuje, to předem nesděluje.

Jana Klímová, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme