ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). V úterý to uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ČEZ

ČEZ žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007 | Zdroj: Reuters

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group.

Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Havlíček: Chceme v Česku aspoň jednu továrnu na baterie pro auta. Zájem má Volkswagen a LG

Číst článek

Celkový příjem ČEZ z prodejů bulharských aktiv tak podle Kříže překročil hodnotu deset miliard korun a skupina odchází z Bulharska s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun.

„Vypořádání prodeje navíc nemá žádný dopad na nezávisle běžící mezinárodní investiční arbitráž vůči bulharskému státu. Pro společnost ČEZ a její akcionáře tudíž představuje arbitrážní nárok dodatečný potenciální výnos,“ řekl v úterý člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.

Žaloba na stát

ČEZ žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007.

Podle energetické firmy Bulharsko nedodrželo své závazky ohledně výkupních cen elektřiny, exportu elektřiny do zahraničí a celkové liberalizace trhu.

Zabránilo také firmě ekologizovat elektrárnu ve Varně, kterou ČEZ následně odstavil z provozu.

Arbitrážní nárok nedávno zaregistrovalo Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C. (ICSID).

Postupný odchod

ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu.

ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, aktivity v zemi postupně omezují nebo ukončují také další zahraniční energetické firmy.

ČEZ chce být do roku 2030 nízkoemisní a do roku 2050 uhlíkově neutrální. Sází na fotovoltaické elektrárny

Číst článek

Expanzi ČEZ na Balkán označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Na konci letošního března dokončil ČEZ také prodej svých aktiv v Rumunsku. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun.

Prodeje jsou v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.

Kupující společnost Eurohold Bulgaria AD je největší bulharskou veřejně obchodovanou společností a její akcie jsou obchodované na sofijské a varšavské burze.

Eurohold má sídlo v Sofii, dceřiné společnosti skupiny působí v oblasti pojištění, leasingu, prodeje automobilů, správy aktiv a investičních služeb ve 12 evropských zemích.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme