Kromě jádra i další soláry. ‚Chceme se zabývat všemi obnovitelnými zdroji,‘ říká šéf ČEZ Beneš

Energetická firma ČEZ mění svoji podnikatelskou strategii. Kromě jaderných elektráren chce v dalších letech stavět i nové zelené zdroje. Nejslibněji vypadají podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše solární elektrárny, i přestože už nemají dotace výkupních cen elektřiny. „Osobně si myslím, že během dvou až tří let fotovoltaické elektrárny s bateriovým systémem nebudou žádnou dotaci potřebovat,“ naznačil směr, kterým se chce ČEZ vydat.

Tento článek je více než rok starý.

interview plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Chceme se zabývat všemi obnovitelnými zdroji, které dávají smysl. Fotovoltaiky na brownfieldech, výsypkách či střechách smysl dávají,“ uvedl Beneš v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s generálním ředitelem ČEZu Danielem Benešem

Podnikatelský plán chce vedení ČEZ předložit ke schválení akcionářům na valné hromadě v červnu. Počítá v něm také s tím, že se firma zaměří na efektivní provoz stávajících uhelných a jaderných zdrojů, modernizaci a digitalizaci distribučních sítí a novou energetiku jako celek, tedy rozvoj obnovitelných zdrojů včetně služeb. Ty chce nabízet i v zahraničí.

Největším vlastníkem ČEZ je se 70 procenty stát, zbytek akcií je v rukou drobných soukromých akcionářů. Podnikatelskou strategii upravuje energetický kolos zhruba jednou za pět let.

ČEZ se chce naopak stáhnout ze zahraničí. Prodat plánuje hlavně své dceřiné firmy v Bulharsku, Rumunsku či Turecku. Podle Beneše k tomu dojde během dvou až tří let. Získat za tento majetek chce firma řádově stejně, kolik do nich za posledních šestnáct let investovala. To bylo přes 70 miliard korun.

„K tomu jsme dostali z našich zahraničních dcer doposud zhruba 25 miliard korun na dividendách a část peněz jsme si v nich zatím nechali. To se také v jejich ocenění při prodeji musí projevit,“ řekl Daniel Beneš.

Odmítl tak, že by investice na Balkáně byly nevýhodné či se ukázaly jako chyba, a proto je nyní opouští. Nákupy majetku v těchto zemích ale dlouhodobě kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO) i někteří minoritní akcionáři ČEZ.

ČEZ chce prodat majetek i jinde než v Bulharsku. Schyluje se k prodeji v Rumunsku a Turecku

Číst článek

‚Není to chyba‘

„Důvod k prodeji není ten, že by se nám všude nedařilo. Byť připouštím, že v některých zemích to jde hůře. Ale svět se posunul a naše strategie teď cílí na Českou republiku, což je naše priorita. Chceme rozvíjet byznys v zemi, které nejvíc rozumíme. Není to tak, že odcházíme, protože nám to nejde a máme ztráty. Čísla jsem řekl. Nenazýval bych to chybou,“ upozornil Beneš.

Klíčovým projektem zůstává pro firmu příprava stavby dalšího jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotov v roce 2035 až 2037, v dalších letech by potom mohly v rámci další obnovy elektrárny přibýt další dva.

„Nevíme, jak se budou dál vyvíjet jaderné technologie. V poslední době se často mluví nejen o velkých tlakovodních reaktorech, ale je tu i výrazná úvaha o menších modulárních reaktorech. Takže se může stát, že ten první blok v Dukovanech může být poslední tlakovodní reaktor a ty další mohou být ty modulární,“ uvedl Beneš.

ČEZ si podle něj také nyní dělá analýzu, zda pro něj bude výhodnější nový jaderný blok soutěžit jako dodávku na klíč, anebo zakázku rozdělí a bude ji soutěžit po částech. „Tedy zvlášť reaktor, zvlášť turbínu a pak celou tu stavbu provozů okolo. Analýzu chceme mít do léta hotovou,“ řekl.

Proti rozšiřování jaderných elektráren jsou někteří minoritní akcionáři. Podle jednoho z nich Michala Šnobra jde totiž o nenávratnou investici, která by poškodila hodnotu jejich akcií. Stát se proto dohodl s ČEZem, že uzavřou smlouvu, která by měla výhodnost projektu garantovat.

ČEZ plánuje změnu strategie. Nově se chce zaměřit na český trh a obnovitelné zdroje

Číst článek

„Například se může stát zavázat k tomu, že když se zhorší tržně regulatorní podmínky, tak ten projekt převezme. To je něco úplně jiného než garance státu za úvěry v bance,“ naznačil Beneš. Potvrdil také, že „ve hře“ už není ani požadavek na garantované výkupní ceny elektřiny z nového zdroje, které chtěl ČEZ po vládě dříve.

Jednání nezačalo

Jednání o konkrétním obsahu smlouvy se státem ale podle něj prý ještě vůbec nezačalo. „Ministerstvo průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec si musí nejprve vysoutěžit právníky, aby to jednání bylo vyvážené,“ uvedl. Podle náměstka ministra průmyslu pro energetiku Reného Neděly se soutěž nyní připravuje.

Navzdory negativnímu postoji premiéra Babiše k elektromobilitě, o které mluvil v kampani před eurovolbami jako o „kroku k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě,“ bude ČEZ dál investovat v Česku i do sítě dobíjecích stanic pro elektroauta. „Budou to desítky milionů až první stovky milionů,“ uvedl Beneš. S premiérem o jeho postoji k elektromobilům podle svých slov mluvil, má k tomu prý racionální argumenty.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme