ČEZ chce pro některé elektrárny dočasné výjimky z emisních limitů

Energetická skupina ČEZ požádá u některých svých elektráren a tepláren o dočasné výjimky z emisních limitů. V těchto dnech podává žádosti na příslušné úřady. S instalací většiny ekologizačních opatření podle něj ČEZ počítá v letech 2022 a 2023, s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025. Investice do zlepšení parametrů má činit až deset miliard korun, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ČEZ bude žádat o výjimku například pro elektrárnu v Tušimicích | Zdroj: Reuters

Firma připomněla, že v polovině příštího roku začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti.

Podle ČEZ přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly. Krátkodobě požádá ČEZ o výjimku i u limitu prachu pro elektrárnu Tušimice, u emisí dusíku a síry pro teplárnu Trmice a u limitů dusíku u kotlů elektráren Mělník 2 a 3, oznámil mluvčí.

ČEZ zvažuje v severních Čechách postavit továrnu na lithiové baterie. Těžit chce v oblasti Cínovce

Číst článek

„Budoucí celoevropský limit pro rtuť je sedm tisícin miligramu, tedy sedm miliontin gramu v jednom metru krychlovém. To je něco desetkrát menší, než je zrnko jemně mleté soli. Nejdřív bylo nutné se naučit takto malé množství vůbec měřit,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize výroba firmy Ladislav Štěpánek.

Neexistuje jedno řešení pro všechny

Problémem podle něj je to, že neexistuje jedno řešení pro všechny elektrárny. „Pro laika je hnědé uhlí jako hnědé uhlí, ale každé má jiný obsah síry, jiný obsah popela a jiný obsah rtuti,“ podotkl. ČEZ v posledních letech rozběhl za pomoci univerzit a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na výzkumný program se podle firmy pohybovaly v řádu stovek milionů korun.

„Výzkumný projekt měl nakonec pozitivní výsledek. V případě elektrárny Ledvice 3 a tepláren Poříčí, Hodonín nebo Trmice tak nebude muset ČEZ o výjimky na rtuť žádat. V některých případech byla aplikována technologie dávkování aktivního uhlí, na které se rtuť váže, v jiných metoda tkaninových filtrů,“ uvedl Kříž.

Podle Štěpánka ČEZ výjimky využívá jen v ojedinělých případech, a to jen na co nejkratší a nezbytně nutnou dobu. „Hledání způsobů spolehlivého měření a testování technologií nám zabralo tři ze čtyř let od schválení pravidel BAT. Samotná soutěž na dodávku technologií potrvá zhruba rok a někdo se může odvolat. Není tedy možné pro všechny naše zdroje toto realisticky zvládnout, proto žádáme o výjimky,“ dodal.

ČEZ uvedl, že současná vlna modernizace a ekologizace elektráren navazuje na dvě předešlé, v rámci nichž firma investovala do svých uhelných zdrojů od roku 1989 více než 200 miliard korun. „Emise oxidu siřičitého díky našim dosavadním investicím dosud klesly o 98 procent, popílku o 99 procent a emise oxidu dusíku o 86 procent,“ doplnil Štěpánek.

Výjimka pro Chvaletice

V posledních měsících řeší úřady výjimku z budoucích evropských limitů emisí rtuti a oxidů dusíku pro elektrárnu Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost žádala, aby elektrárna mohla vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Elektrárna uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí zrušilo emisní výjimku pro elektrárnu Chvaletice

Číst článek

Pardubický kraj loni v létě s omezujícími podmínkami žádosti elektrárny vyhověl. Ministerstvo životního prostředí však rozhodnutí úřadu zrušilo a vrátilo k novému projednání, obsahovalo podle něj věcné i procesní vady.

Kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podaly ekologické organizace včetně Greenpeace, místní spolky a některé okolní obce, bylo rozhodování předáno krajskému úřadu v Olomouci. I ten přerušil řízení, aby žadatel doplnil podklady podle požadavků ministerstva.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme