ČEZ s těžbou hnědého uhlí skončí o 12 let dříve. Špatně se s ním podle finančního ředitele obchoduje

Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru pro ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ČEZ (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala.

S ministerstvem už o očkování ve firmách nejednáme. Stát to nepodpořil, říká Palát ze Svazu průmyslu

Číst článek

Těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se podle Nováka nevyplatí. „Je to extrémně nepravděpodobné, není to komodita světově obchodovaná, není to černé uhlí,“ uvádí. Hnědé uhlí se podle něj nedá ekonomicky transportovat na dlouhé vzdálenosti.

„Takže ideální způsob, jak využít hnědé uhlí, je ho spálit nejlépe v místě těžby, to znamená v pánevních elektrárnách,“ tvrdí. To, že bychom neměli žádné uhelné elektrárny a dál těžili uhlí, je prý prakticky nemožné, dodává.

Strategie ČEZ

ČEZ letos v aktualizaci své strategie oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Firma dříve uvedla, že plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Změny chystají i další energetické firmy.

V roce 2015 rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji, který Severočeské doly (SD) provozují. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, řekl v úterý mluvčí SD Lukáš Kopecký.

Severočeské doly plánovaly podle dřívějších informací za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Roční těžba uhlí v Česku podle dat České geologické služby dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent.

Nižší poptávka

V úterý oznámené výsledky ČEZ za první pololetí letošního roku ovlivnila opravná položka k dlouhodobému majetku SD ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující podle ČEZ nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí.

Budoucnost energetiky, nebo nebezpečný přílepek? Poslance čeká boj o bateriová úložiště

Číst článek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZ o 31 procent na 11,3 miliardy Kč.

„Kromě data dřívějšího očekávaného konce těžby uhlí, tak nejvýznamnější faktor, který vedl k opravné položce, je fakt, že ve střednědobém horizontu se obchoduje cena elektřiny téměř na úrovni ceny emisní povolenky. To znamená, že účetní obraz k dnešnímu dni indikuje, že bude daleko menší objem uhlí odebírán pánevními zdroji i během následujících deseti let,“ řekl v úterý šéf controllingu skupiny ČEZ Jan Klaus.

Novák uvedl, že hodnota majetku SD před opravnou položkou byla zhruba 13 až 14 miliard korun. Podle něj dojde tak k relativně velkému poklesu hodnoty Severočeských dolů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme