Nové jaderné bloky postaví ČEZ nebo státní společnost. ‚Na transformaci je času dost,‘ říká ministr Hüner

Kdo by měl v Česku postavit nové jaderné elektrárny za stovky miliard korun? Buď nynější polostátní ČEZ, anebo nová státní firma, která však předtím získá od ČEZu celou jeho jadernou divizi. Zabývat se už jen těmito dvěma modely navrhne ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner na čtvrtečním Stálém výboru pro jadernou energetiku, zjistil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany (ilustrační foto) | Foto: Informační centrum JE Dukovany

Oproti očekávání nicméně výbor opět nedoporučí vládě definitivní variantu, jaký investor a za jakých podmínek má v Česku nové atomové bloky stavět. Vláda měla rozhodnout o vybraném modelu poté už v červnu.

Dvě zmíněné varianty se navíc musí ještě dál propočítat. Jako předběžně nejvhodnější je navrhla poradenská firma PricewaterhouseCoopers (PwC), u níž si stálý výbor vedený Hünerem zadal oponentní posudek na své dosavadní analýzy. Zároveň ale konstatovala, že u nich zůstává stále mnoho neznámých.

Česko vyjednává se zájemci o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně

Číst článek

„Ta studie potvrdila, že zatím nejsme schopni vládě předložit jen jeden model investora a způsobu financování projektu. Musí se nejprve dopočítat, jaké budou dopady jednotlivých variant na veřejné finance, tedy vazby na dividendovou politiku ČEZu, náklady na případný výkup minoritních akcionářů společnosti a další,“ řekl Radiožurnálu Hüner.

Z toho podle něj také vyplývá další zásadní rozhodnutí, a to že „urychlená příprava transformace ČEZu není nutná“. „Nejprve musíme rozhodnout o modelu investora a pak o financování, teprve pak se má smysl bavit o dalším osudu ČEZu,“ zdůraznil Hüner.

Stálý výbor pro jadernou energetiku měl ve svých materiálech doposud tři varianty, kdo by měl nové jaderné zdroje v Česku postavit. První z nich počítá s tím, že to bude nynější polostátní ČEZ, respektive jeho stoprocentně vlastněné dceřiné firmy EDUII a ETEII. Do nich vložila firma pozemky a projekty potřebné pro stavbu. Druhá varianta počítá jako s investorem se státem, který by si dvě uvedené dceřiné firmy od ČEZu odkoupil.

Financování stavby a následný provoz nových elektráren by tak byl čistě v jeho rukou. Ve třetím modelu je investorem také stát. Ten ale kromě dvou dcer ČEZu získá i současné jaderné zdroje Dukovany a Temelín. ČEZ by tak musel projít rozsáhlou transformací. Tedy rozdělit se a vyplatit či vyměnit akcie třiceti procentům soukromých akcionářů.

Absence know-how

I když všechny tři varianty mají podle oponentního posudku PwC rizika anebo k nim chybějí potřebné propočty všech nákladů, za nejméně výhodnou a nejrizikovější považuje variantu číslo dvě. „Můj návrh proto je, abychom ji nechali nyní spát,“ vysvětluje svůj výběr Hüner.

Jaderná elektrárna Dukovany funguje naplno. Do provozu se po modernizaci vrátil třetí blok

Číst článek

Jadernou elektrárnu by totiž měla v tomto modelu stavět nová státní firma, do které by si vláda musela s nadsázkou řečeno sehnat i své lidi. Od ČEZu by měla „jen“ dvě schránky s pozemky a projekty“. PWC také ve svém posudku píše:

„Zásadním problémem je realizace na zelené louce (...) s ohledem na to, že potřebné zkušenosti  jsou dostupné v zásadě jen ve Skupině ČEZ. Transfer takového know-how v potřebném rozsahu může být komplikovaný a velmi nákladný.“ Pravděpodobnost, že se takový projekt výrazně opozdí a prodraží, je tak prý větší než v ostatních případech.

První variantu, tedy aby nové bloky postavil sám ČEZ v podobě jaké je, však bez dalších garancí státu nevidí jako reálnou vedení elektrárenské firmy. Stavba nového jaderného zdroje za současných relativně nízkých cen elektřiny nemá ekonomickou návratnost. Tu ale vyžadují soukromí akcionáři, kterých má ČEZ nyní 30 procent.

Pokud tedy stát trvá ve své energetické politice na tom, že chce zabezpečit dostatek elektřiny právě rozvojem jaderných zdrojů, chce od něj polostátní firma záruky. „ČEZ jako obchodní společnost musí naplňovat prioritně ekonomické hledisko, nemůže plnit hlediska bezpečnostní, strategická. Minoritní akcionáři ČEZ se již jasně vyjádřili, že projekt bez jasné ekonomické návratnosti zablokují,“ vysvětluje mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Podle poradce PwC i ministra průmyslu Hünera ale doposud chybí jasná analýza, že by se jaderný zdroj bez intervence státu nezaplatil. Do konce srpna tak chce mít ministerstvo předpověď vývoje velkoobchodních cen elektřiny včetně situace na trzích elektřiny okolních zemí na stole.  A až se k tomu přidají propočty nákladů varianty transformace ČEZu, teprve  - zřejmě nejdříve v říjnu - se má jedna varianta vybrat.

Jiné státy od jádra opouštějí

Hüner je přesvědčen, že ČEZ ekonomickou sílu na postavení nové jaderné elektrárny má. „Je ale relevantní se bavit o jejich připomínce, že minoritní akcionáři mohou vidět, že stejné peníze vložené do jiných projektů jsou rychleji návratné. Pak to pro ně může znamenat potenciální ztrátu. Stát se na to ale dívá ne z pohledu rychlosti, ale stačí mu návratnosti i za šedesát nebo osmdesát let,“ říká. Proto se podle něj musí počítat i s transformací ČEZu.

Neplánovaná odstávka v Dukovanech skončila, netěsnost v nejaderné části se podařilo opravit

Číst článek

Pro zajištění rychlejší návratnosti nového jaderného zdroje, kdy se cena za 1200 MW (jeden velký, případně dva menší bloky) odhaduje na 140 miliard korun, tak zřejmě musela stanovit určitá garantovaná výkupní cena elektřiny.

Například Velká Británie pro elektrárnu v Hinkley Point zvolila model „contract for difference“, kdy provozovateli garantuje cenu 110 eur za MWh po dobu 35 let. Druhou cestu zvolilo Maďarsko pro elektrárnu Paks, a to stanovení pevné výkupní ceny 55 eur za MWh. Nyní se přitom velkoobchodní ceny na burze pohybují mezi 30 až 40 eur za MWh.

Některé země, hlavně sousední Německo, proto více sázejí na postupné zlevňování obnovitelných zdrojů a od jádra naopak odcházejí. Zdejší vláda ale naopak v energetické politice rozhodla, že se má podíl atomových elektráren na výrobě elektřiny zvýšit za dvacet let na více než polovinu. Čtvrtinu má mít zelená elektřina, o zbytek se má dělit proud z uhlí a plynu.

Nový zdroj si chce jak ČEZ, tak i stát nechat postavit vybraným dodavatelem na klíč. Oproti poslednímu pokusu z roku 2012 ale už nechce jít cestou vyhlášení veřejného tendru. Ten vypsal ČEZ ještě za vlády Petra Nečase, na začátku roku 2014, tedy za vlády ČSSD s hnutím ANO a lidovci, ho ale zrušil.

Důvodem byla právě absence garancí návratnosti projektu ze strany státu. Pro výběr dodavatele mimo zákon o veřejných zakázkách ale musí mít Česko výjimku od Evropské komise. Podle Hünera o ni bude chtít vláda požádat co nejdříve.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme