Vláda vystupuje jako zákonodárce i jako akcionář ve společnosti ČEZ. To nás děsí, říká akcionář Šnobr
Proč se v minulém týdnu propadly akcie ČEZ o osm procent? Co pro minoritní akcionáře znamená návrh zákona, který snižuje hranici hlasů potřebnou pro rozdělení ČEZ? Vyplatí se měnit strukturu polostátní energetické společnosti touto cestou? Nabízejí se vládě jiné, lepší možnosti? Vladimír Kroc se ptal Michala Šnobra, minoritního akcionáře ČEZ a experta na energetiku investiční skupiny J&T.
Minulý čtvrtek byl černým dnem pro akcie ČEZ. Akcie této energetické firmy se propadly o osm procent. Původně to bylo ještě víc. Můžete připomenout, co bylo důvodem?
Důvodem byl návrh zákona o přeměnách, speciálně jednoho ustanovení, který umožňuje rozdělit společnost tzv. odštěpením s nerovnoměrným výměnným poměrem.
Vláda vstoupila na trh a začala výrazně ovlivňovat tržní hodnotu akcií, což by jako 70procentní akcionář dělat neměla, tvrdí Michal Šnobr, minoritní akcionář společnosti ČEZ
To znamená, že majoritní akcionář rozhodne o tom, že společnost například rozdělí na dvě části a z jedné části, abych to řekl polopaticky, vyžene minoritní akcionáře a nabídne jim nějaké protiplnění, akcie té zbylé společnosti anebo finanční částku.
Ale toto samotné nebylo důvodem propadu. Důvodem propadu je tento krok v kombinaci s tím, že v tomto okamžiku je ČEZ zatížen nebývale vysokou daní, která už pozbyla smyslu.
Teď mluvím o tzv. windfall tax. Ta říká, že ČEZ by měl být daněn v následujících letech 71 procenty, což je nezvykle vysoké procento a ukazuje se, že žádná jiná společnost ho nebude platit.
Proč akcie tak rychle klesly dolů? Je to riziko, podezření a nejistota, že stát jako majoritní akcionář ČEZ zneužije této situace vůči těm minoritním a pokusí se jejich akcie vykoupit za podstatně nižší cenu.
„ČEZ by měl být v následujících letech daněn 71 procenty. Žádná jiná společnost takovou daň platit nebude.“
Michal Šnobr
K tomu návrhu zákona, který ve středu schválila vláda, už jste vysvětlil, že snižuje hranici hlasů potřebných pro případné rozdělení ČEZ. V pondělí ale premiér Petr Fiala v tomto pořadu tvrdil, že návrh, se kterým přišel ministr spravedlnosti Pavel Blažek, nesměřuje na žádnou konkrétní firmu, že to je obecně platný zákon.
To je sice hezké konstatování, ale kdyby to byla pravda, tak by bohužel vláda přišla ještě s něčím horším, než kdyby to opravdu nebylo mířeno jen na ČEZ.
Pokud by takový zákon opravdu měl platit pro registrované akcie, to znamená ty obchodované na burze, tak by to neplatilo jen pro ČEZ a platilo by to například pro Komerční banku a pro další obchodované akcie.
A umožnilo by to majoritním akcionářům těchto společností přistoupit k procesu, kdy by mohly relativně rychle zmizet z kapitálového trhu, což by mohlo znamenat velmi rychlý zánik burzy nebo minimálně komplikace v jejím fungování.
Nepředvídatelný vývoj
Když zůstaneme u ČEZ, tak tržní kapitalizace firmy se za jediný den snížila o 49 miliard. Dal se takový vývoj předvídat?
Nedal se předvídat. Bylo to velmi překvapivé. Rozhodnutí vlády přišlo jako blesk z čistého nebe. Přestože byl tzv. lex ČEZ 1, to znamená první pokus o ten samý zákon, vyznělo to pro vládu velmi špatně.
Odmítla ho (lex ČEZ 1, pozn. red.) legislativní rada vlády, nešel do žádného procesu, nedostal se do Parlamentu, Senátu. A z ničeho nic tu teď máme variantu číslo dvě, která je ale i podle legislativců a právníků ještě horší než varianta číslo jedna. Takže je otázka, jestli takový zákon vůbec může někdy vstoupit v platnost.
Když byli na jejich místě, mluvili jinak. Postoje ke zvyšování daní měnila jak dnešní vláda, tak opozice
Číst článek
Zahraniční akcionáři se ale začali zbavovat akcií ČEZ ještě před rozhodnutím vlády, nebo ne?
Myslím, že ne. Respektive je to velmi těžké říct. Musíme si uvědomit, že akcie ČEZ za poslední týdny vzrostly až na hodnotu 1200 korun. Protože se blíží naprosto mimořádná dividenda 117 korun na jednu akcii, což je dvakrát nebo třikrát více, než to bylo poslední roky.
A také proto, že se ukazuje, že zisky ČEZ v následujících letech, nejen v tom minulém, ale po všechny následující roky, budou podstatně vyšší než ty v minulé dekádě.
To vyvolalo optimismus. Akcie šly nahoru, dokonce dva dny se obchodovaly na víc než patnáctiletém maximu. A v ten okamžik přišla vláda a tímto překvapivým bleskem z čistého nebe je vlastně shodila o 200 korun na jednu akcii, což v tržní kapitalizaci znamená o více než 100 miliard korun.
Co tím vláda může sledovat?
Určitě vstoupila na trh, určitě začala výrazně ovlivňovat tržní hodnotu akcie, což by samozřejmě jako sedmdesátiprocentní akcionář neměla. A to jsou rizika, které minoritní akcionáře děsí. Vláda tady vystupuje jako akcionář v soukromé obchodní společnosti. Současně vystupuje jako zákonodárce.
„Myslím, že zákon nakonec v této podobě platit nebude.“
Michal Šnobr
Mění daňové zákony, které jdou proti ČEZ a výhradně proti ČEZ a zároveň mění obchodní zákony jako zákon o přeměnách, který také zásadně znevýhodňuje minoritní akcionáře. To znamená, samo o sobě by to nebylo překvapivé, ale komplex všech těchto třech věcí je vlastně čistou manipulací vlády s tržní hodnotou akcií na burze.
Vy jste prohlásil: „Tím, co vláda v tomto okamžiku předvádí, usiluje o konec právního státu a kapitálových trhů v České republice.“ To druhé už jste dostatečně vysvětlil, ale přesto, není ta první pasáž příliš silné tvrzení?
Nemyslím. Protože se ukazuje, že tady opravdu jak ministr spravedlnosti, tak ministr financí i premiér říkají, že ten návrh zákona uvádí do souladu s evropskou legislativou. Teď myslím tu hranici 75 procent přítomných akcionářů na valné hromadě.
A ono se i teď ukazuje, a ty první výstupy už jsou, že naopak 90 procent všech akcionářů pro tyto kroky je něco, co je naprosto standardní v Evropě, a dokonce to evropská legislativa požaduje. To znamená, že je tu obrovský nesoulad mezi tím, co vláda říká a co v Evropě skutečně platí.
Za loňský rok získal stát na daních o 90 miliard korun víc, vláda to vysvětluje hlavně oživením ekonomiky
Číst článek
Nejpozději do pátku byste měli znát program nejbližší valné hromady ČEZ. Může se tam ta situace nějakým způsobem rozlousknout?
To skoro s jistotou říkám, že nikoliv. Protože podle toho, co jsme slyšeli minulý týden od vlády, je návrh zákona o přeměnách teprve na počátku legislativního procesu. Musí se projednat v Parlamentu, Senátu, musí ho podepsat prezident.
Myslím, že nakonec zákon v této podobě platit nebude, ale nemůže být připraven dříve než na podzim tohoto roku. Takže od té valné hromady na konci června očekávám klasický běžný program, kdy valná hromada schvaluje hospodářské výsledky loňského roku a hlasuje o rozdělení zisku.
Budou následovat žaloby minoritních akcionářů ČEZu na stát? A potřebuje Česko nové jaderné bloky? Poslechněte si celý rozhovor výše.
