Chorvaté očekávají členství v Evropské unii s nadějemi, ale i s obavami
Chorvatsko se o půlnoci stalo 28. zemí Evropské unie. Lidé na mnoha místech slavili až do rána. V zemi ale z unijního členství panují i obavy. Chorvaté se bojí zejména růstu cen a nezaměstnanosti. Ze strany unie zase zní znepokojení, zda budou v zemi pokračovat reformy, které Chorvatsko před vstupem muselo zahájit.
Když Chorvaté začali vyjednávat o vstupu, na unii se hodně těšili, byl to pro ně sen o "euroráji". Za osm let se to ale změnilo v nejistotu a obavy z dluhové krize, do které část unie spadla.
Ekonomika Chorvatska je pět let v recesi, nezaměstnanost je kolem 20 procent. Podle Eurostatu nepracuje v Chorvatsku ani polovina lidí v produktivním věku. Ekonomika má problémy s šedou ekonomikou a korupcí. Státní i soukromé společnosti se topí v dluzích.
Podle deníku Večernji list je hrubý domácí produkt země zhruba 60 procent pod průměrem EU a příjmy nedosahují ani poloviny unijního průměru.
Chorvaté se po ekonomické stránce nejvíc obávají růstu cen a také dalšího růstu nezaměstnanosti. Evropská unie tlačí na rušení dotací, z tohoto důvodu už například největší chorvatská loděnice Brodosplit ve Splitu musela kvůli vstupu do unie propustit všech víc než 3000 zaměstnanců.
Navíc v sousedním ekonomicky vyspělejším Slovinsku zůstanou pro Chorvaty v platnosti stávající omezení pro zaměstnávání cizinců.
Chorvaté také mají obavy z toho, že mnohem bohatší noví evropští spoluobčané v Chorvatsku skoupí nemovitosti, hlavně na jadranském pobřeží. Na druhé straně zahraniční kapitál, který teď bude mít snazší cestu do Chorvatska, může zemi hodně pomoci, a hlavně turistice, která hraje v ekonomice země nejdůležitější roli.
Někteří pozorovatelé upozorňují, že členství v unii do Chorvatska více turistů nepřivede. Spíš ubudou. Podle vízové politiky EU muselo Chorvatsko zavést vízovou povinnost pro turisty ze třetích zemí, a to je komplikace pro turisty hlavně z Ruska, Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny. Počty turistů z těchto zemí budou nižší, přitom právě Rusové na dovolených hodně utrácejí.
Ale unijní pravidla postihnou i výrobce některých typických chorvatských pochutin, které hodně kupují turisté, to se týká třeba populárního kořeněného vína známého pod názvem Prošek. Výrobci budou muset nejspíš změnit název tradičního nápoje, protože Bruselu příliš nápadně připomíná italské Prosecco.
Asi největší vzpruhou ze strany EU bude vydatná povzbuzující injekce v podobě 700 milionů eur z různých unijních fondů, které má Chorvatsko ještě do konce roku dostat.
Chorvatsko požádalo o vstup do EU už před 10 lety. Samotná přístupová jednání trvala skoro 8 let. Země byla podrobena mnohem přísnější kontrole kvůli negativnímu případu Rumunska a Bulharska. Tyto dva státy byly do EU přijaty, aniž byly plně připraveny.
„Korupce, porušování zásad právního státu se v nich sem tam děje dodnes. Proto bylo Chorvatsko z tohoto pohledu podrobeno mnohem výraznější kontrole a také urazilo delší cestu než Bulhaři nebo Rumuni. Koneckonců bývalý chorvatský premiér Sanader dnes za korupci sedí ve vězení,“ říká bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska.
