Chorvatští rybáři se po vstupu do EU obávájí konkurence a nových pravidel
Chorvatsko je ode dneška 28. členem Evropské unie, a tak musí dodržovat její pravidla. Chorvatští rybáři, který je kolem 3700, z nich nadšeni nejsou. Bojí se přísnějších zákonů i dalších předpisů. Třeba toho, že přijdou o dotace, budou muset změnit sítě, lovit dále od pobřeží a ve větší konkurenci.
Chorvatské pobřeží Jadranu je velmi specifické. Je poměrně malé a mělké, a tak se mu rybáři museli přizpůsobit. Používají třeba své vlastní sítě, návnady i další rybářské náčiní. To ale neodpovídá pravidlům společné rybářské politiky unie, která vychází hlavně z rybaření v Atlantiku.
Výměna rybářského náčiní přitom podle BBC přijde asi na 350 tisíc korun. To se jednotlivci jen stěží vyplatí. Přitom právě lov ryb v rodinných podnicích, které zásobují oblíbené menší restaurace na pobřeží, patří k jadranskému koloritu, který hodně vyhledávají i čeští turisté.
Jednotný evropský trh zřejmě také zvýší konkurenci na trhu. Východní část Jaderského moře se po vstupu Chorvatska do unie otevírá jakékoli rybářské lodi z členských zemí. Chorvaté se bojí hlavně nájezdů italských kolegů. Tvrdí, že na chorvatské straně Jadranu je třikrát až čtyřikrát více ryb, takže jim je budou cizí rybáři lovit.
Chorvaté si také stěžují na byrokracii, která jim nyní nastane, protože úlovky budou muset vážit a vyplňovat o tom formuláře a dotazníky. Pokud budou ryby při chorvatském pobřeží stále vzácnější a jejich lov náročnější, nepochybně porostou i jejich ceny v restauracích.
S Chorvatskem sousedící Slovinsko, které také má malou část pobřeží Jaderského moře, vstoupilo do unie už v roce 2004. Od té doby jeho rybářství zaznamenalo pokles. Ostatně i produkce českého zemědělství se po vstupu do unie snižuje.
A podobně jako v Česku zemědělci, tak v Chorvatsku rybáři si stěžují na vládu, že u přístupových jednání s EU dostatečně nehájila jejich zájmy. Úředníci oponují tím, že to nešlo a že o výjimky bude Chorvatsko usilovat až teď jako členský stát.
